Peter Megyeši

„Et benedictus fructus ventris tui.“ K ikonografii Navštívení ve středověkých nástěnných malbách v Ochtinej a Koceľovciach 

Středověké nástěnné malby v kostelech gemerských obcí Ochtiná (Ochtina/Martonháza) a Koceľovce (Gecelfalva) jsou předmětem neutuchajícího zájmu historiků umění již od konce 19. století, kdy je objevil, odkryl a publikoval István Gróh. Později se nástěnným malbám věnovali maďarští, čeští a slovenští historikové umění: Dénes Radocsay, Mária Prokoppová, Vlasta Dvořáková, Milan Togner, Katarína Biathová, Ján Bakoš a Ivan Gerát. Studie se zabývá přehlíženým vyobrazením nenarozených dětí ve scénách Navštívení Panny Marie. Z uvedených autorů je zaregistroval pouze István Gróh v roce 1895 při popisu nástěnných maleb v Koceľovcích. Vyobrazení plodů Ježíška a Jana Křtitele se zachovalo i v blízké Ochtiné. Na základě přehledu známých a evidovaných příkladů ikonografie Navštívení foetus type v nástěnném malířství (Rhäzüns ve Švýcarsku 1370–1380, Toruň v Polsku 1390–1400, Drásov na Moravě cca 1370) můžeme konstatovat, že nástěnné malby v Ochtiné a Koceľovcích (datované 1377–1400) náležejí k nejstarším vyobrazením diskutovaného ikonografického typu. Vícero děl s ikonografií Navštívení s nenarozenými dětmi pochází z klášterního prostředí, případně je zde oprávněný předpoklad podílu kláštera na utváření ikonografického programu. Můžeme v případu Ochtiné a Koceľovec pomýšlet na obdobné kontakty? U nástěnných maleb už byly konstatovány zjevné souvislosti s františkánskou spiritualitou: Katarína Biathová v tomto kontextu zdůraznila rozsáhlost scén a rozvedení událostí velikonočního týdne, podobně Mária Prokoppová v pašijových cyklech nachází ohlasy františkánského mysticismu a domnívá se, že představitelé tohoto řádu byli v obou vesnicích kněžími. Zprostředkující roli zřejmě sehrál františkánský klášter v blízkých Kameňanech (Kövi), který byl zničený v dobách husitských nájezdů a jehož existenci dokládají pouze zprávy z druhé poloviny 14. století.

< zpět