Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Artur Kolbiarz

The Early Baroque Sculpture in Lower Silesia and Johann Georg Bendl

Umělecké vztahy mezi Slezskem a Čechami v raném novověku jsou doloženy četnými příklady. V raně barokním sochařství byl zaznamenán významný vliv předního pražského umělce Jana Jiřího Bendla. Jeho vliv je zjevný především v dílech určených pro kláštery. Vzhledem k přechodné krizi městských center ve druhé polovině 17. století utvářeli styl sochařství v Dolním Slezsku tohoto období právě umělci pracující na zakázkách pro kláštery. Matthäus Knote z Lehnice, jenž prošel školením v Praze kolem roku 1660, pravděpodobně u Bendla, jako první sochař ve Slezsku plně využil raně barokní tvarosloví. Mimo jiné byl autorem dvou nejstarších mariánských sloupů v regionu (Lubuš, 1670) a kazatelny v kostele Míru v Jaworu (1670–1671). Po Knoteho smrti v roce 1673 dílnu převzal uznávaný rakouský sochař Matthias Steinl a přestěhoval ji do Lubuše. Pod jeho vedením vývoj lubušského sochařství směřoval k příkladu vlámského vrcholného baroka. Přesto díky pomocníkům pocházejícím z Knoteho dílny část děl stále pevně souvisela s tradicí pražského sochařství. Nejvýznamnější z těchto děl představuje hlavní oltář v klášteře v Lubuši (1681) se sochami, které jsou syntézou Knoteho a Steinleho stylu. Anonymní pomocník z Lubuše, jenž se osamostatnil, též nadále užíval dříve osvojený styl (kazatelna v kostele ve Starczowě, osmdesátá léta 17. století). Díky kontaktům Lubuše zasáhl styl pražského sochařství také dílo Franze Georga Zellera, jenž po mnoho let pracoval pro premonstráty ve Vratislavi (kazatelna, 1678). Další figurální soubor inspirovaný Bendlovými realizacemi zdobí bývalý jezuitský kostel ve Svídnici. Vytvořilo ho několik umělců před příchodem Johanna Riedla (1692) a v různých aspektech odkazuje k dílům z pražských kostelů. Bendlův vliv na sochařství v Dolním Slezsku zcela vymizel ke konci 17. století, kdy ustoupil novějším inspiračním vzorům vrcholného baroka.






< zpět