Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Ivo Hlobil

Hlava Krista zaniklé kamenné piety z Hradce Králové — pozdní krásný sloh

Kamenná Hlava Krista ve sbírkách Muzea východních Čech v Hradci Králové, pozůstatek velké, obrazoborecky zničené krásnoslohové piety (hypotetická výška c. 110 cm), byla často vystavována v zahraničí a dlouho zapůjčena do expozice českého středověkého umění v Národní galerii v Praze. Recentně patřila k špičkovým exponátům nedávno skončené výstavy „Uprostřed Koruny české. Gotické a raně renesanční umění východních Čech“ (Muzeum východních Čech v Hradci Králové). Jeho uměleckohistorická interpretace se dotýká některých stěžejních otázek českého krásného slohu. Pro český dějepis umění královéhradecký fragment objevil Ivo Kořán, informoval o něm Alberta Kutala, který jej v roce 1951 poprvé publikoval. Přiřadil jej ke skupině krásnoslohových piet z Jihlavy, Magdeburgu a Admontu (Admont I). Autor stati se na rozdíl od následujícího bádání s tímto stylovým zařazením a datováním fragmentu neztotožnil. Přivedlo ho k tomu přesnější pozorování samotného fragmentu. Je třeba si všimnout, že vlasy na pravé straně Kristovy hlavy v pohledu en face působí značně neuspořádaným dojmem. Navíc na temeni hlavy slabší vlasové pramínky jen imituje rytá kresba a také vousy odvrácené strany jsou víceméně pouze naznačeny. Tato „ledabylost“ nekonvenuje s precizním provedením madon a piet klasické fáze českého krásného slohu, vypracovaných z každého pohledu se stejnou pečlivostí. Pieta, k níž fragment patřil, zřejmě vznikla až poté, co sochařská dokonalost českého krásného slohu přestala být aktuální — suspendována odlišnými funkcemi sakrální plastiky. Královéhradecká hlava Krista evidentně nepřináleží ke klasické fázi českého krásného slohu kolem 1380–1400. Tento fragment je celkově i v jednotlivostech významně podobný hlavě Krista Trpitele z Novoměstské radnice v Praze, tedy jednomu z kmenových děl připsaných Mistru týnské kalvárie. Na této trojrozměrné soše zhotovené ze dřeva se však ještě neprojevil odklon od preciznosti českého krásného slohu. Redukovaný královéhradecký fragment vznikl relativně později, patrně až kolem roku 1430. Jeho přiřazení k œvru Mistra týnské kalvárie je ovšem problematické. Až restaurátorský průzkum ověří, zda šlo o polychromovanou, nebo pouze barevnými detaily oživenou sochu.

Hlobil Ivo: hlobil@udu.cas.cz,






< zpět