Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Jan Zachariáš

Vincent van Gogh´s A Pair of Shoes: An Attempt at an Interpretation

Studie naznačuje nové možnosti výkladu van Goghova díla Pár bot, o něž se pokoušeli mnozí historici umění. Nové čtení obrazu napověděl také „spor“ interpretací, který o dílo vedli Martin Heidegger, Meyer Schapiro a Jacques Derrida. Obraz van Gogh namaloval za svého pařížského pobytu, zřejmě roku 1886. Navázal jím na tradici evropského, zvláště holandského zátiší. V druhé polovině 19. století byl všední oděv důležitým dobovým jednotícím elementem, význam měl i střevíc, podle něhož se dal určit sociální status. V malířových dílech z venkova převládá dřevák, ať jako součást zátiší, nebo jako obuv modelů, v dílech vzniklých ve městě se objevují různé druhy kožených bot. Pár bot lze tedy situovat do městského prostředí. O van Goghově obrazu píše Heidegger v textu Der Ursprung des Kunstwerkes; často se mylně soudí, že Heidegger zde přisuzuje znázorněné boty selce. Při pozorném čtení, ale lze dojít k závěru, že nespojuje boty se selkou, tedy venkovským prostředím, neboť van Goghův obraz je pro něho pouze záminkou k tázání se po podstatě věci – bot. Na Heideggerovu stať reagoval Schapiro, který na základě uměleckohistorické argumentace zjišťuje, že boty patřily van Goghovi a že jde o metonymický autoportrét. „Spor“ zakončil Derrida. Ten nachází v Schapirově textu zjednodušení, jež Schapirovi znemožňují lépe proniknout k jádru Heideggerova myšlení. V Schapirově argumentaci jsou důležité citace z dobové literatury (Hamsun, Flaubert), které podle něho přibližují van Goghovu vlastní recepci bot. Dodnes však není potvrzeno, že van Gogh tyto texty znal. Pravděpodobnější se zdá, že van Gogh reflektoval některé teze ohledně starých bot z knihy Sartor Resartus Thomase Carlylea. Jako další, dosud neznámý zdroj je možné uvézt román Victora Huga Chrám Matky Boží v Paříži, kde je v rozmluvě dvou bratrů zachycena reflexe bot. Ta spíše odpovídá van Goghovu obrazu. Jako „přímý“ pramen znázornění se také nabízí rytina Gustava Dorého Houndsditch, kterou van Gogh znal. Obraz bot je signifikantním dílem, dokumentujícím tíhnutí moderní malby k „věcovosti“ (Dingliebe), kdy se obyčejná věc dostává do centra pozornosti, což svým způsobem završuje anatomie věci provedená některými kubisty. 






PDF

< zpět