Anežka Mikulcová

The Gravedigger by Josef Mánes: Personal Sorrow, Graveyard Reportages and Landscape of Mood in 19th Century Painting

Obraz Hrobník (1843) je raným dílem Josefa Mánesa (1820–1871). Zvolený motiv koresponduje s dobovým zájmem o funerální a makabrozní témata, jež se objevují v malířství a krásné literatuře evropského romantismu. Zajímavé analogie nabízí mj. tvorba Caspara Davida Friedricha a literární díla Karla Hynka Máchy a Karla Sabiny. Prvotním impulsem k volbě tématu bylo vedle dobového zájmu o sepulkrální motivy také úmrtí a následný pohřeb Mánesova učitele na pražské Akademii Františka Tkadlíka. Zesílení autobiografické linie obrazu lze sledovat na jeho genezi (1840–1843) doložené dvěma olejovými studiemi. Během přípravných prací zasáhlo umělce vážné onemocnění jeho otce, malíře Antonína Mánesa, i poměry na pražské Akademii. I přes osobní neshody s vedením Akademie se mladý Mánes inspiroval tvorbou tzv. lyrických malířů v duchu náladové krajinomalby, jak ji v pražském prostředí reprezentoval Christian Ruben, Mánesův další učitel a ředitel Akademie. V konečném pojednání obrazu se odráží jak charakteristické rysy náladové krajinomalby, tak Mánesovo neformální školení u jeho otce Antonína při bezprostředním pozorování krajiny. Specifičnost díla v Mánesově tvorbě dokazuje i to, že se k obdobné tematice již nikdy nevrátil. Malíř se tímto obrazem prezentoval na jarní výstavě pořádané Společností vlasteneckých přátel umění, kde spolu s ním vystavil obraz Smrt Lukáše z Leydenu. Ten je tradičně vnímán jako malovaný epitaf malířova otce a je zřejmé, že po obsahové stránce vytváří pandán k Hrobníkovi. Navzdory dobové příznivé kritice byl Hrobník pozdější uměleckohistorickou literaturou většinou hodnocen jako průměrné dílo začínajícího umělce, jehož podoba a ikonografie byly ovlivněny dobovými stereotypy romantického malířství, což lze dodatečně označit za nepřesné a zjednodušující hodnocení.

Anežka Mikulcová: mikulcova.anezka@npu.cz

PDF

< zpět