Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Ivo Hlobil

Commentary on the Discovery of the Beautiful Style Michigan Madonna

Obecně se předpokládá, že všechny dřevěné nápodoby Krumlovské madony patří až k poklasickému – manýristickému – vývoji krásného slohu. Tento názor se však může změnit. Achim Timmermann v časopise Umění publikuje torzo krásnoslohové madony z lipového (?) dřeva z Muzea umění Michiganské univerzity v Ann Arbor, které analyzuje jako pozůstatek sochy vytvořené pod přímým vlivem Krumlovské madony. Měla být její „nevlastní sestrou“. Timmermannova cenná pozorování a závěry lze dále rozvinout. Tváře Madony krumlovské, Madony altenmarktské a Madony plzeňské se velmi podobají. Rozhodnout, ke které z nich má publikované torzo nejblíž, je obtížné. Jisté je zatím pouze to, že méně protáhlý obličej má společně s michiganským torzem pouze nejstarší z nich, Madona z Altenmarktu z doby před rokem 1393. Přiřazení k této soše by mohlo vést k datování michiganského torza už kolem tohoto roku. Relativní odpoutání torza od Krumlovské madony podporují i zatím nezmíněné odlišnosti obou skulptur. Michiganská madona následovala neznámou krásnoslohovou sochu, nejspíše od Mistra krumlovské madony. Vzadu vydlabané dřevěné sochy se dnes běžně považují za projevy až descentivní fáze vývoje krásného slohu. Objev michiganského torza, bližšího klasickým madonám než všechny doposud známé, snad už z devadesátých let 14. století, tento vžitý názor relativizuje. Pokud jsou uvedené soudy prvního, a jistě ne posledního komentáře Timmermannova pozoruhodného objevu správné, pak michiganské torzo neznámé krásnoslohové madony je sice méně kvalitní a o něco starší, než Achim Timmermann soudí, ale z hlediska vývoje českého krásného slohu o to významnější.






< zpět