Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Pavla Savická

The Winged Goddess: Iconographic Gloss on an Italian Renaissance Panel from the Collection of the National Gallery in Prague

Okřídlená bohyně na desce s Paridovým soudem z Národní galerie v Praze je tradičně považována za Minervu. Patrně jde o omyl, který se poprvé objevil roku 1915 v knize Paula Schubringa o italských renesančních truhlicích. Na základě novější literatury je možné opravit a zpřesnit ikonografickou analýzu pražského obrazu. Luisa Vertova v roce 1979 upozornila na to, že ve Florencii 15. století byla s křídly na hlavě zobrazována Venuše, a nikoliv Minerva, jak tvrdil Schubring. Patrné je to zejména ve výjevech Paridova soudu, kde křídla fungují jako distinktivní znak. Vertova se domnívá, že jde o křídla labutě nebo holubice. Z dochovaného obrazového materiálu vyplývá, že pražská deska do této řady zapadá a okřídlená postava představuje Venuši. Zároveň je však téměř jisté, že nejde o křídla labutí ani holubičí. Tento specifický atribut patrně nepochází od ptáků obvykle spojovaných s Venuší, ale vychází ze složitějších vztahů mezi obrazy a literaturou. Nejzajímavější vodítko v tomto směru poskytuje medaile zhotovená u příležitosti svatby Giovanny degli Albizzi a Lorenza Tornabuoniho v roce 1486, na které je okřídlená Venuše doprovázena citátem z Aeneidy. V podobném kontextu se okřídlená Venuše objevuje také v dílech Apollonia di Giovanniho, ze kterých vycházela řada dalších malířů cassoni, pravděpodobně včetně autora pražské desky. Ikonografický typ Venuše s okřídlenou hlavou je zřejmě florentského původu, ale o generaci později se vyskytuje i v Záalpí.






< zpět