Menu

Petr Uličný

The Summer Palace in the Royal Garden of Prague Castle and the First Renaissance Recreational Building in Central Europe

Během několika desetiletí, počínaje posledními léty 15. století, vznikly v Čechách a Uhrách tři letohrádky, které si jsou navzájem velmi podobné. Jeden stojí u Pražského hradu, nazývaný od 19. století Belvedér, dru- hý v bývalé ovenecké oboře u Prahy a třetí byl postaven v oboře Nyék u Budína. Jejich dlouhé obdélné jádro bylo na všech stranách obtočeno v přízemí arkádovým ochozem, a i když to byly jedny z prvních renesančních staveb v tomto regionu a celé záalpské oblasti vůbec, nelze k nim v této podobě v Itálii nalézt přímý vzor. Předkládaný článek si klade za cíl provést novou analýzu vztahu těchto tří staveb, která vede k novému pohledu na genezi architektury pražského letohrádku, postaveného v letech 1538–1563 Paolem della Stellou, Giovannim de Spatiem a Bonifázem Wohlmutem. Paolo della Stella, který je dosud považovaný za autora návrhu a který byl králem Ferdinandem I. vyhledán v roce 1537 v Janově, se zdá být pouze autorem detailů stavby, ovlivněné současnou tvorbou Michela Sanmicheliho a Jacopa Sansovina, zatímco celkový koncept se sloupovými arkádami obkružujícími stavbu má původ ve středoevropské architektuře Matyáše Korvína a Vladislava Jagellonského. S ní se Ferdinand detailně seznámil v roce 1527, a protože kromě krátké návštěvy Tridentu v roce 1536 v Itálii nikdy nepobýval, byl tento uherský pobyt jeho hlavní příležitostí seznámit se s renesančním uměním, a to zároveň ve vynikající kvalitě. Dalším architektonickým zdrojem pro pražský Belvedér byl letohrádek v ovenecké oboře, stavěný s pomocí budínských kameníků v době kolem roku 1495, který je patrně starší než stejně komponovaná tzv. stavba II. komplexu v Nyéku, budovaná asi kolem roku 1502. Zdrojem pro ideu obkružujících arkád byla pravděpodobně medicejská vila Poggio a Caiano, stavěná od roku 1495, jejíž plán v této době na budínský dvůr Vladislava Jagellonského zřejmě přinesl některý z florentských mistrů.

Petr Uličný: petrulicny@seznam.cz




Plný text v Digitální knihovně Akademie věd ČR:
https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:ffb769d6-9a08-445e-9a94-236419ddde29

< zpět