Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Pavel Kalina

The New Solomon: Architecture as the Embodiment of State Ideology and Political Practice in Early Modern Prague

Nový Šalamoun. Architektura jako materializace státní ideologie a politické praxe v raně moderní Praze

s. 26–36

Vladislavský sál (ca. 1490–1502) ve Starém královském paláci na Pražském hradě je modernímu bádání dobře znám a náleží k ikonám středověké architektury v Evropě. Navzdory tomu nebyly složité vztahy mezi jeho formou a funkcí nikdy uspokojivě vysvětleny. Překvapující je zde zejména skutečnost, že sál byl vybudován v době, kdy český král nesídlil v Praze. Vladislav z dynastie Jagellonců (českým králem od roku 1471) byl roku 1490 zvolen uherským králem a od té doby sídlil v Budíně, sídle svého někdejšího rivala — zesnulého uherského krále Matyáše Korvína. Domnívám se, že prostorová struktura Starého královského paláce fixovala mocenskou strukturu, jež byla vytvořena v tomto období jagellonské vlády. Místnosti sousedící s Vladislavským sálem byly využívány pro zasedání Zemského soudu, jenž byl od konce osmdesátých let 15. století nejdůležitější soudní institucí v zemi, komorního soudu a dvorského soudu, zatímco na východ od Vladislavského sálu stála kaple Všech svatých. Portály vedoucí ke kapli a k soudním místnostem byly navrženy jako hierarchická struktura zdůrazňující důležitost sakrálního prostoru a Zemského soudu, jenž byl v rukách nejvyšší šlechty. Zdvojená edikula portálu zároveň dostala točité pilastry a polosloupy, naznačující královu roli coby nového Šalamouna — záruky míru a spravedlnosti v království. Točité sloupy Šalamounova chrámu, které zde sloužily jako inspirace, byly reprodukovány řadou artefaktů včetně ilustrace ze Schedelovy Světové kroniky, jež byla snadno dosažitelná pro objednavatele stavby. Přímou inspirací pak mohl být památník Vladislavova soupeře Matyáše Korvína na jeho hradu v Budyšíně vytvořený na konci osmdesátých let 15. století.






< zpět