Lubomír Konečný - Roman Prahl

Pomník maršála Radeckého a ikonografie hrdiny na štítě

První část studie se týká geneze pražského pomníku a jeho politického, místního i výtvarného kontextu. Maršál Radecký byl rodákem z Čech a vítězem z bojů v Itálii 1848-1849. V pomníku se propojily ambice jeho objednavatele, pražského Kunstvereinu, se širším rakouským programem a střetly se v něm zájmy autora návrhu pomníku, ředitele Akademie umění Kristiána Rubena, s místním uměleckým prostředím.

 

Druhá část podává přehled ikonografie ústředního motivu tohoto pomníku, jímž bylo vyzdvižení jeho protagonisty na štít. Tato ceremonie se praktikovala v pozdní antice a časném středověku v různých kontextech. Nejvýznamnější zpráva pochází od Tacita (4, 15), podle něhož si germánský kmen Batavů před bojem s Římany zvolil svým vůdcem Brina tak, že ho posadil na štít a vyzdvihl nad hlavy bojovníků. K revivalu této formule přispělo úplné vydání Tacitových spisů (1515); "tacitovská renesance" podstatně ovlivnila politické myšlení zejména v Německu a Nizozemsku. Vyzdvihování na štít obsahují iluminace byzantských rukopisů a na Západě se objevuje po polovině 15. století. Studie rekonstruuje tradici tohoto motivu v umění 16.-19. století.

 

Třetí část se týká sémantiky pražského pomníku a jeho dobového přijetí v kontextu politiky i sochařských konvencí. Pomník byl šťastným kompromisem mezi rozmanitými požadavky, ale stal se i předmětem kritiky, založené mimo jiné na ambivalenci hlavního motivu díla. Oslava vojenského vítězství byla znevážena ztrátou dosavadního postavení Rakouska a pochybnosti plynuly z ambivalence vojevůdce/panovník i z možnosti sochařského zpracování motivu. Z posledně zmíněného hlediska však originalita pomníku Radeckého, zpochybňovaná odpůrci Rubena, odpovídala dobovému historismu a eklektismu a vyniká i z dnešního hlediska.

< zpět