Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Jan Chlíbec

The Contest between Utraquist Chalice and the Bernardino Sun

V první polovině 15. století zásadně ovlivnil společnost svou kazatelskou činností Bernardin Sienský (1380–1444), a to nejen na Apeninském poloostrově, ale i v Záalpí. Svými kázáními obsahujícími touhu po mravní očistě si rychle podmanil všechny společenské vrstvy od prostých poddaných až po císaře Zikmunda Lucemburského. V roce 1450 byl Bernardin kanonizován a jeho ideje i kult dále šířil v německých zemích, ale i v Čechách, na Moravě a Slezsku jeho následovník Jan Kapistrán (1386–1456). Jakýmsi ideovým znamením, jehož autorem byl sám Bernardin, byl symbol Jména Ježíš, vyzývající křesťany k víře, míru a občanské svornosti. Tento emblém, který se posléze stal bojovým znamením křesťanů vůči bezvěrcům i ideologickým protivníkům, byl i znakem řádu františkánů-observantů, který Bernardin založil. Ve svých kázáních Bernardin využíval jako exempla i výtvarné umění. V pojetí funkce uměleckého díla však zůstává zcela zakotven ve středověku – hlavní hodnota výtvarného umění je podle jeho názoru v didaktické funkci a jako pomocný prostředek vedoucí křesťana ke zbožnosti; na umění tedy nazírá jen z hlediska didaktického a moralizujícího, nikoli estetického. Příklady takovýchto děl hledá v minulosti, jeho požadavkům odpovídá zejména tvorba Simona Martiniho. Definuje i díla pro křesťana škodlivá, ta určil ke zničení. V inscenovaných „bruciamenti delle vanità“ byl tak předchůdcem Girolama Savonaroly. Roku 1451 se v českých zemích objevuje Jan Kapistrán a pod jeho vlivem jsou zakládány kláštery františkánů-observantů, jakési „pevnosti“ striktního katolicismu. V této souvislosti dochází k ostrým ideologickým střetům mezi utrakvistickou většinou a katolickou stranou, přičemž se tyto spory promítají i do oblasti výtvarného umění. Na jedné straně vznikají výtvarné satirické alegorie a karikatury řádových bratří i Jana Kapistrána, druhá strana pak oponuje obrazy svých představitelů (sv. Bernardina a Kapistrána) i akcentováním mariánské tématiky. Výtvarné umění se tak stává významným médiem při řešení těchto ideologických sporů.






PDF

< zpět