Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Gabriela Kašková

Das ganze Sein ist flammend Leid. Eine Betrachtung zur Auffassung des Leides bei August Brömse in Bezug auf seinen zweiten graphischen Zyklus

Ve větě "Celé bytí jest palčivé hoře" pocházející z buddhistické sbírky Dhammapadam, která se kolem roku 1900 těšila velké oblibě, našel Brömse výstižnou formulaci svých zkušeností. Vlastní život chápal především jako neustálé přemáhání útrap a těžkostí. Z pozice trpícího se však zároveň dovedl velmi dobře vcítit do utrpení svých bližních. Soucit ve smyslu německého slova "Mitleid", tedy "spolutrpění", představoval pro Brömsa jeden z hlavních principů jeho pojetí umění. Pravé umělecké dílo podle něho vzniká v okamžiku, kdy umělec soucítí s okolním světem. U diváka by pak takové dílo mělo prolomit lhostejnost a apelovat na jeho lidskost. Na grafický cyklus, ve kterém by zachytil všudypřítomnost utrpení v životě, pomýšlel Brömseho delší dobu, ale do práce na něm se pustil až roku 1907. Cyklus chtěl koncipovat jako otevřenou řadu na sobě nezávislých výjevů, což by vystihovalo podstatu utrpení vracejícího se stále znovu v různých formách. Jednotlivé listy jako by zachycují scény z individuálních příběhů lidského utrpení, jejichž poselství je však posunuto do symbolické roviny. Tuto dimenzi podtrhují zejména symbolické prvky vsazené do více či méně realistických výjevů. Následujícího roku Brömse doplnil k prvním šesti leptům už jen tři, cyklus opatřil titulním listem a stanovil přesné pořadí. Z podrobné analýzy vyplývá, že tím dodatečně vnesl do řady určitou strukturu. Počínaje čtvrtým listem Vášně tvoří následujících pět leptů vždy páry se společnými motivy. Obzvláště u listů Kazatel u moře a Ecce Homo, které představují rámec cyklu, jsou v závislosti na jejich umístění aktualizovány určité významové aspekty. Cyklus Celé bytí jest palčivé hoře, ještě značně určovaný symbolismem, předznamenává Brömsův přechod k expresivní fázi, počínající kolem roku 1912. Utrpení stíhající člověka v rozmanitých podobách se stalo hlavním námětem jeho tvorby. Zvláště postava trpícího Krista, které v cyklu poprvé připadá důležitá role, přitahovala jeho pozornost stále znovu.

 






< zpět