Francesca Bottura

Between Baroque and the High Renaissance: Two Theoretical Concepts from the Thought of Max Dvořák

Max Dvořák prosazoval v oblasti Geisteswissenschaften a kulturních dějin historicko-kritickou reflexi, v níž zaujímá italské umění, a zejména italské renesanční umění, klíčovou roli pro umělce vyjadřujícího ducha doby (Zeitgeist) v období hlubokých proměn v počátcích „subjektivního“ pojetí uměleckého díla, které mělo významné důsledky pro následující staletí. Renesanci je věnována významná dvoudílná publikace Geschichte der italienischen Kunst im Zeitalter der Renaissance vydaná po Dvořákově smrti, editovaná jeho žáky Johannesem Wildem a Karlem M. Swobodou. První díl (1927) je zaměřen na 14. a 15. století, druhý díl (1928) na 16. století, byť s výrazným přesahem do 17. století. Chronologické členění spolu s rozhodnutím zahrnout 14. století a zároveň vyloučit 18. století jsou významné pro sledování souvisejících pojmů a koncepcí Dvořákových přednášek. Tato podrobná studie o Dvořákově myšlení zkoumá zejména rozlišení „vrcholné renesance“ (Hochrenaissance) a „baroka“ (Barock) a zaměřuje se při tom na Dvořákovy přípravné poznámky k univerzitním přednáškám, které se dochovaly v archivu Uměleckohistorického institutu (Institut für Kunstgeschichte) Vídeňské univerzity. Díky novému studiu převážně nepublikovaných materiálů pocházejících z kurzů, které Dvořák vedl na Vídeňské univerzitě od roku 1902 až do své smrti, je možné přesněji vymezit, co Dvořák rozuměl pod pojmy „vrcholná renesance“ a „baroko“, a pochopit teoretické koncepce, které se kolem nich odvíjejí.

Kontakt na autora:

francesca.bottura@univr.it

DOI: HTTPS://DOI.ORG/10.54759/ART-2024-0404

Plný text v Digitální knihovně Akademie věd ČR:
https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:d9dfbe27-3732-4144-a37f-fb48827d4fd4

< zpět