Bronislava Rokytová

The Prague Intermezzo of the Painter and Photographer Hannes Beckmann (1934–1948): Dessau – Prague – New York

Hannes Beckmann (1909–1977) patří k absolventům Bauhausu, o nichž dosud mnoho nevíme. Úděl tohoto malíře, fotografa, scénografa, ale také teoretika je spojen s Československem, kam byl nucen z politických důvodů emigrovat v roce 1934. Zařadil se k uprchlíkům před nacismem, jejichž život se musel přizpůsobovat proměnlivému diktátu státních úřadů, ovlivňovaných sílícím tlakem sousedního Německa. Hannes Beckmann přes veškeré obtíže, kdy opakovaně a nezávisle prožíval metamorfózy z německého občana na československého a naopak, vytvořil dílo s jasným názorem, zaměřené na geometrickou i organickou abstrakci. Zřetelný vliv Vasilije Kandiského a Paula Kleea byl pro české výtvarné umění třicátých let 20. století nezvyklý a ještě po Beckmannovu odchodu z Československa nenacházel delší dobu jednoznačné pokračovatele. Téměř patnáct let prožitých v Československu nebylo zcela typickým intermezzem v životě emigranta. Přestože musel dodržovat státní nařízení pro uprchlíky nebo byl závislý na finanční podpoře rodiny, která byla českého původu, stále nekompromisně pracoval. Dokazuje to Beckmannova návštěva Vasilije Kandinského v Paříži i jejich společná korespondence, která trvala do roku 1939. S dalšími českými umělci byl zastoupen na I. výstavě nesdružených umělců v SVU Mánes v Praze v roce 1936. Publikoval také teoretické texty věnované fotografii nebo scénografii v pražských německých periodikách. Byl vícekrát zatčen a vyslýchán pro podezřelou činnost, za niž bylo považováno jeho fotografování. Na konci války byl zadržován v trestném táboře pro versiebte Arier, ale všechna tato zdánlivá omezení nakonec vyzněla ve prospěch jeho nezávislosti ve výtvarném projevu a vyvrcholila výstavou Hannese Beckmanna – československého občana, v Museu of Non-Objective Painting v New Yorku, kam se mu podařilo odjet v roce 1948.

PDF

< zpět