Blanka Kubíková

Interpretace dvojportrétu Marie Manrique Pernštejnské de Lara s nahým dítětem. Pozdní dílo Jakoba Seiseneggera?

Dvojportrét z Lobkowiczkých sbírek zachycující Marii Manrique de Lara se synem Janem v raném dětském věku představuje v souboru portrétů z 16. století, které se dochovaly na našem území, obraz unikátní svou ikonografií. Dítě je zpodobeno nahé a celý obraz byl s největší pravděpodobností koncipován jako mariánský kryptoportrét. V kontextu evropského malířství se však s tímto typem vyobrazení setkáváme především v habsburském prostředí a jeho tradice je doložena i v jiných evropských zemích. Motivací k objednání díla se nejspíše stalo narození dědice panství, zajištění kontinuity rodu. S touto funkcí se také často na mariánských kryptoportrétech setkáváme. Reprezentativní dvojportrét, s největší pravděpodobností součást manželských podobizen, však zároveň výrazným způsobem vypovídá o elitním společenském postavení rodiny v nejbližším okruhu panovnické rodiny a o příslušnosti Vratislava z Pernštejna k výlučnému společenství Řádu zlatého rouna. Vyjadřuje zcela jasně konfesní katolickou pozici manželů Pernštejnových v situaci, kdy někteří z jejich blízkých rodinných příslušníků byli katolickou církví prohlašováni za heretiky. Dvojportrét je nejspíše i významným příspěvkem k poznání díla Jakoba Seiseneggera, protože patrně jde o jeho pozdní práci, datovatelnou lety 1561-1562, tedy snad přibližně soudobou s portrétem Viléma z Rožmberka.

< zpět