Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Lubomír Slavíček

Michael Willmann und Christoph Wenzel von Nostitz

Významné místo mezi mecenáši Michaela Willmanna (1630-1706) zaujal také člen starobylého lužicko-slezského rodu Kryštof Václav hrabě Nostic (1643-1712). Počátky jeho kontaktu s umělcem lze klást nejspíše do března 1682, kdy hrabě podle zápisu ve svém deníku objednal "eine und andere Arbeith". Předmět této objednávky stejně jako další výsledky Nosticových styků s malířem nově osvětlují dosud nepublikované prameny rodinného archivu rokytnicko-plánské větve Nosticů (Státní oblastní archiv Plzeň, pobočka Nepomuk). Kontrakt uzavřený 11. března 1682 i následné kvitance (Příloha I) dokládají, že hrabě Nostic pro zámeckou kapli svého hlavního sídla v Luboradz (Lobris) objednal obrazy znázorňující scény z Kristových pašijí (dnes zčásti ve Vratislavi, Muzeum Narodowe). Willmannův dopis z dubna 1703 (Příloha II) stejně jako stvrzenky vystavené malířem následujícího roku (Přílohy III-V) dokládají, že Nosticův zájem o nová malířova díla nezůstal omezen pouze na osmdesátá léta 17. století. Starý malíř, navzdory poukazům na svůj vysoký věk, hraběti Nosticovi v letech 1703 a 1704 dodal několik nových děl. Kromě obrazu Klanění tří králů například žánrový obraz s tančícími sedláky a tři obrazy s jinak ojedinělými mytologickými náměty. Jeden z nich představoval Heraklea a další čerpaly z neuvedených příběhů Ovidiových Proměn. Informace o dodání dvou "ovidiovských" kusů v listopadu 1704, za něž odběratel zaplatil vysokou částku 100 zlatých, dovoluje navíc hypoteticky uvažovat, že jeden z této dvojice je nejspíše totožný s vynikajícím Willmannovým obrazem Osvobození Andromedy (Národní galerie v Praze), dosud tradičně datovaným do doby kolem roku 1695, nebo nejnověji jen zcela rámcově po roce 1682.






< zpět