Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Katarína Kolbiarz Chmelinová

Rodisko Jána Brokoffa a možnosti jeho vplyvu na neskoršie pôsobenie majstra

Jan Brokoff je svými kořeny svázán se Spišskou Sobotou (St. Georgenberg), městem ležícím na severu tehdejšího Uherského království, na severu dnešního Slovenska. V roce 1652, tedy v čase narození příštího zakladatele známé, v Čechách působící sochařské rodiny, bylo toto město součástí Spišského starostenství. Jako část tzv. polské zálohy těžilo z těsné vazby na uherské a rovněž i na polské prostředí. Jan Brokoff v tomto regionu setrval až do roku 1675, z něhož pochází známý dokument potvr- zující jeho původ, o který požádal, neboť jej potřeboval ke vstupu do učení. Život příštího známého středoev- ropského sochaře byl tedy dvacet tři let spjat s rodným městem a jeho okolím. Lze — s ohledem na dobové zvyklosti — předpokládat, že v tom věku měl už za sebou alespoň základní školení. Příspěvek je věnován otázce, o jaké školení mohlo jít a zda vůbec mu jej mohlo rodné prostředí pro sochařskou profesi nabídnout. V protikladu vůči přetrvávajícím názorům ze starší české literatury, že podnětnost Brokoffova rodiště byla v tomto směru mizivá, příspěvek přináší aktuální uměnovědnou charakteristiku tohoto místa. Na jejím základu dokazuje, že poskytovalo dostatečné zázemí nejen pro základy sochařského, zejména řezbářského školení, ale současně i užitečnou možnost seznámit se s efektivním řízením umělecké dílny. Text kromě jiného poukazuje na skutečnost, že ani ne tři roky po narození Jana Brokoffa se v Spišské Sobotě oženil a natrvalo usadil sochař Pavel Gross starší, pravdě- podobně spřízněný se známou vratislavskou sochařskou rodinou. Úspěšná dílna, kterou zde několik dekád vedl, udávala tón raně barokní tvorbě na Spiši i v jejím okolí a díky jeho synovi přetrvala po dvě generace. Jak vypadala dobová produkce spišskosobotské Grossovy dílny a do jaké míry mohla ovlivnit Jana Brokoffa? Jaké sochařské i celkově kulturní zázemí nabízela ve druhé polovině 17. století multikonfesionální a územní správou rozdělená Spiš? A proč se jí Brokoff rozhodl opustit? Příspěvek se snaží odpovědět na tyto a další otázky spjaté s úvodní fází života Jana Brokoffa v uherském prostředí.

Katarína Kolbiarz Chmelinová: chmelinova@gmail.com






< zpět