Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Jan Klípa

The Enthroned Madonna from Dijon. A Recently Discovered Painting from the Workshop of the Master of the Vyšší Brod Altarpiece

Na konci roku 2018 se v pařížském uměleckém obchodě objevil drobný deskový obraz s Trůnící madonou ze soukromého rodinného majetku z okolí Dijonu. Původ obrazu není blíže znám. Na základě formální a komparativní analýzy lze malbu jednoznačně včlenit do oeuvre pražské dílny Mistra vyšebrodského oltáře a její vznik vročit přibližně do poloviny padesátých let 14. století. Formálně nejbližšími díly jsou Madona římská a Diptych z Karlsruhe — a stejně jako u obou zmíněných prací, i v případě Dijonské madony šlo pravděpodobně původně o diptych. Přesvědčivé výtvarné paralely lze vést i k dalším dílům jmenovaného mistra a k jeho širšímu dílenskému okruhu. Deska se dochovala nepatrně seříznuta minimálně ze tří stran a s pozadím přemalovaným monochromním hrubým nátěrem aplikovanými papírovými hvězdičkami. Snímkování rentgenovými paprsky a v infračerveném spektru však pod přemalbou odhalilo bohatou edikulovou architekturu Mariina trůnu, jejíž nejbližší paralelou je patrně architektura vězení sv. Marka na jednom z výjevů desky zv. Pala Feriale. Tu nechal v dílně Paola Veneziana v roce 1345 zhotovit benátský dóže Andrea Dandolo, aby zakrývala a chránila slavnou Pala d’Oro. K italské inspiraci ukazuje i v českém deskovém malířství 14. století dosud neevidovaný motiv dítěte Ježíše, které si samo drží nožku a vytáčí ji tak, aby bylo vidět chodidlo. Tento prvek se vyskytuje v toskánském malířství již v první půli 14. století, svého největšího ohlasu však dosáhl především v díle Barnaby da Modena, působícího v Toskánsku a Piemontu ve třetí čtvrtině století. Dalším neobvyklým motivem je modrá, nikoli zlatá svatozář Panny Marie. S barevnými nimby se často setkáváme v knižní malbě raného středověku a rovněž v českém prostředí ve 14. století byly doposud známy pouze z miniaturního malířství (Brevíř probošta Vítka, Misál z Klosterneuburgu). Nově nalezená deska doplňuje dochované dílo Mistra vyšebrodského oltáře a jeho okruhu o motiv Trůnící madony ve velikosti odpovídající dílům určeným pro osobní zbožnost (které je tak pandánem k reprezentativní a výrazně monumentálnější Madoně kladské, rovněž z doby kolem poloviny 14. století). O výskytu tohoto motivu svědčil dosud pouze ohlas, předpokládaný v malbách Trůnící madony ze Zhořelce či nedochované Madony z Královce.

Jan Klípa: klipa@udu.cas.cz






< zpět