Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Ingeborg Schemper-Sparholz

Zwischen Wien und Böhmisch Krumau — Eine Miszelle zum Werk des Bildhauers Johann Anton Zinner

Studie se zaměřuje na vídeňského sochaře Johanna Antona Zinnera, kterému se doposud nedostalo mnoho uznání ani v rakouském, ani v českém bádání, a chce poskytnout biografický a kulturně bohatý pohled na tohoto umělce. Díky dosud neznámým pramenům je možné představit několik biografických detailů a upozornit na nejdůležitější vztahy. Tři případové studie navíc pomohou odhalit původ jeho uměleckých děl. Tento průzkum ukazuje, že Zinner v Českém Krumlově zanechal zřetelnou stopu, ale stále zůstával těsně spjatý s vídeňskou uměleckou scénou. Podle Vienna Diarium byl Johann Anton Zinner nejprve žákem význačného vídeňského dvorního sochaře Lorenza Mattielliho. Od počátku třicátých let 17. století se sochař objevuje ve službách několika šlechtických patronů, například Gabriela Erdödyho, biskupa z Erlau nebo Marie Octavie Gilleis, vdovy po Josefu Esterházym. Od roku 1745 byl pravděpodobně zaměstnaný převážně ve službách Josefa Adama knížete Schwarzenberga a pracoval v zahradách Schwarzenbergů ve Vídni i na jejich územích v jižních Čechách. V prvních dílech pro Josefa Adama knížete Schwarzenberga, jako v sochařské výzdobě portálu zimní jízdárny v Českém Krumlově, jsou Zinnerovy počátky v dílně Lorenza Mattielliho zjevné. Zinnerovo spojení s vídeňskou uměleckou akademií je nejpatrnější v jeho reliéfech z pálené hlíny. Zejména oltářní reliéf vytvořený pro zámeckou kapli v Českém Krumlově odkrývá nejen umělcovu závislost na kompozicích Georga Raphaela Donnera a na jeho zálibě v působení materiálu, ale také vykazuje strukturní analogie k reliéfům Jacoba Christopha Schletterera. Na závěr článek představuje dosud neznámou sochu od Johanna Antona Zinnera, a tak přispívá k výzkumu středoevropského barokního sochařství v polovině 18. století.






< zpět