Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Petr Uličný

Od císaře k oráči a zase zpět. Panovnické cykly ve Starém královském paláci na Pražském hradě

Ve Starém královském paláci na Pražském hradě vznikaly ve středověku a raném novověku panovnické cykly, jejichž smyslem bylo potvrdit legitimitu vládnoucího panovníka. Asi kolem roku 1360 vznikl velký cyklus světových vládců, který nechal v trůnním sále umístit Karel IV. poté, co byl v roce 1355 v Římě korunován císařem. Dva nápisy nalezené v okenních nikách na jižní straně označovaly deskové obrazy císaře Lva IV. a Karla III. Tlustého, přitom druhý z nich nesl pořadové číslo 81. Podle toho lze určit, že cyklus běžel po směru hodinových ručiček a jižní stěna sálu jej dělila asymetricky. To znamená, že velká část se nacházela na východní a severní straně, kde byl vstup do sálu a začátek cyklu. Česky psaný rukopis v třeboňském archivu (A 7) vznikl podle ztraceného latinského originálu, který asi byl podkladem pro sestavení cyklu a lze jej tak podle něho rekonstruovat. Celkem asi 104 desek bylo podobně velikých jako desky v kapli sv. Kříže na Karlštejně a vzhledem k tomu, že mistr Theodorik jako císařský malíř vlastnil roku 1359 dům na Hradčanech, je možné, že jej se svojí dílnou provedl. Během stavby Vladislavského sálu cyklus zanikl, nový vytvořil na jiném místě patrně v roce 1502 malíř Hans, tedy snad Hans Elfelder (Efeldar). Cyklus byl umístěn v předpokoji královského apartmá v západním křídle paláce a představoval české vládce počínaje Přemyslem Oráčem. Zanikl po požáru v roce 1541, je ale znám z kodexu, který dal vytvořit Jan Zajíc z Házmburku (ÖNB, Cod. 8043). V roce 1548 navrhl stavitel a sochař krále Ferdinanda I. obnovení tohoto cyklu ve Vladislavském sále, přičemž cyklus měly lemovat znaky Řádu zlatého rouna, tak jako v letohrádku v Královské zahradě. Velkolepý návrh, čítající vedle panovníků sto figur v klenbě, nebyl z finančních důvodů přijat a místo něho se v roce 1561 začalo s velmi redukovaným cyklem, čítající asi jen 17 panovníků na západní fasádě křídla Sněmovny. Pro špatnou techniku a kvalitu byla práce ještě před dokončením zastavena a malby zabíleny. Nebyly realizovány ani následné návrhy pro interiér Sněmovny, a tak palác zůstal bez panovnického cyklu. Až Rudolf II. v novém hradním paláci měl několik cyklů, byly to však již jen cykly císařské.






< zpět