Sabrina Raphaela Buebl

Just Another Renascence? Max Dvořák's Formulation of an Early Renaissance

Dvořákovo pojetí manýrismu a jeho vztahu k expresionismu jsou dobře známé, ovšem jen málo pozornosti bylo věnováno jeho pohledu na vývoj rané renesance mezi 14. a 15. stoletím. Bez přikládání přílišného důrazu na konvenční dělení mezi „raným a pozdním Dvořákem”, se studie zabývá několika etapami Dvořákovy intelektuální zralosti a různými historiografickými rámci, abychom se vypořádali se specifickým pojmem, tak zásadním, a přesto stále nejednoznačným, jako je zrod renesance. Článek se zaměřuje na úvahy Maxe Dvořáka o přechodu od pozdního středověku k renesanci. Prezentace jeho závěrů se opírá o analýzu tří různých textů týkajících se vzniku, vývoje a významu renesance. Část pramenů zvolených za východisko pro tento článek nebyla publikována, nabízí se zde tedy možnost představit dosud neznámé Dvořákovy práce. První text, rukopis přednáškového cyklu Über die Hauptepochen in der Entwicklung der modernen Kunst (O hlavních epochách ve vývoji moderního umění, 1898), se zamýšlí nad předpoklady vzniku renesance ve středověku. Ve druhém textu, přednášce o Giottovi (1910), Dvořák rozlišuje mezi dějinami moderního malířství, za jehož prvního představitele pokládal Giotta, a fenoménem renesance, která byla tomuto procesu podřízena. Jako třetí pramen budou využity první dvě kapitoly proslulého spisu Geschichte der italienischen Kunst im Zeitalter der Renaissance (Dějiny italského umění v období renesance, 1918–1919), který vyšel posmrtně v roce 1927. V nich budou sledovány trajektorie Dvořákova principu renesance.

Kontakt na autora:

sbuebl@unisa.it

DOI: HTTPS://DOI.ORG/10.54759/ART-2024-0402

Plný text v Digitální knihovně Akademie věd ČR:
https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:f2779676-936f-4317-9a75-eca357167fca

< zpět