Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Aleš Filip - Roman Musil

Ein wahrer Homunkulus in der Tierwelt. Gabriel von Max´ Affenbilder

Mnichovský umělec českého původu Gabriel von Max (1840-1915) byl v dobovém tisku nazýván "malíř opic" (Affenmaler). Tzv. opičí žánry jsou důležitou částí jeho rozsáhlého díla. Jejich soubor byl prezentován v roce 2009 na výstavě Darwin - Kunst und die Suche nach den Ursprüngen v Schirn Kunsthalle ve Frankfurtu nad Mohanem. V katalogu výstavy se však pozornost soustřeďuje pouze na Maxovu "vědeckou sbírku", nikoli na jeho obrazy. V článku se propojuje několik rovin výkladu. Za pomoci vzpomínkových textů je nastíněn biografický aspekt, přičemž je patrná Maxova stupňující se afinita k živočišnému druhu opic, založená na vlastních chovatelských zkušenostech. Výjimečnost Maxova postavení na umělecké scéně spočívá v tom, že byl zároveň malíř i amatérský přírodovědec, proto zkoumáme otázku, jakým způsobem se jeho orientace v přírodních vědách projevila v jeho výtvarném díle. Pozornost věnujeme také recepci jeho opičích žánrů, jejich souvislosti s dalšími tematickými okruhy Maxovy tvorby a komparaci s díly jiných umělců (Alexander Gabriel Decamps, Paul Meyerheim, František Kupka a další). Na rozdíl od svých předchůdců i současníků, kteří se přikláněli k tradičnímu zobrazení primátů s poselstvím morality (jako v bajce), Gabriel von Max omezil žánrový charakter malby a soustředil se na portrétní aspekt, takže se přiblížil lidským portrétům. Jeho obrazy opic jsou sémanticky komplikované. Mohou být "čteny" jako karikaturní, ironické, evolucionistické, realisticky dokumentační, fantazijní - a to vše naráz. Spojováním zvířecí fyziognomie s lidskými typy se Max odklání od vědecky chápaného zoologického pozorování. Přenáší opice přes pomyslnou hranici, která odděluje svět zvířat a svět lidí, a tím vytváří manipulativní iluzi. Tuto iluzi posiluje jeho precizní malířský naturalismus s častým uplatněním trompe l´oeil. U Maxe tedy nejsou zobrazeny ani opice, ani lidé, nýbrž nový živočišný druh - onen "pravý homunkulus", k němuž upínal své chovatelské zájmy, tak jak to popsal ve své rukopisné črtě Meine Affen.






PDF

< zpět