Petr Pavelec

Středověké nástěnné malby v bývalé Prelatuře čp. 155 v Českém Krumlově

Budova krumlovské Prelatury byla postavena v době kolem poloviny 14. století a posléze opakovaně stavebně upravována. Při stavebních úpravách mezi roky 2002-2004 byly ve velkém sále jejího jižního křídla odkryty a restaurovány středověké nástěnné malby, zachované ve dvou vzájemně propojených vrstvách. Starší vrstva zahrnovala obraz Krista na kříži, ornamentální lemy architektonických prvků a heraldické motivy. Lze ji datovat na základě formální analýzy do období mezi roky 1350-1380. Mladší malířská výzdoba zachovala s mírnými korekcemi obraz Ukřižovaného a patrně také část ornamentálních lemů oken a výklenků místnosti. Nově přibyla malovaná draperie v přízemních partiích jižní stěny Vpravo je sv. Kateřina, směrem vlevo Assumpta v architektonickém baldachýnu a sv. Apolena. Ve střední části západní stěny je v pohledově dominantní poloze umístěn upravený obraz Krista na kříži ze starší malířské vrstvy. Vlevo od něho se nachází fragment malby Stromu pokrevní příbuznosti, Arbor consanguinitatis, a vpravo Strom švagrovství, Arbor affinitatis. Zcela vpravo se zachoval fragment malovaného štítu s červenou rožmberskou růží. Na severní stěně se nachází obraz znázorňující personifikovanou Smrt s typickými atributy - kosou a mečem, postavou donátora a další figurou muže, jenž Smrti uplácí mincemi. Severní stěnu dále zdobila postava sv. Barbory, zachovaná pouze torzálně, a ještě patrně další světice nebo světec, z něhož se zachoval jen fragment svatozáře. Mimořádně hodnotnou součástí této malířské vrstvy jsou především obrazy stromů příbuzenství, které nemají v nástěnném malířství na území Čech srovnání. Jejich formální pojetí vychází z tvarosloví schémat prezentovaných v prvotiscích a starých tiscích z konce 15. století, jako například v dobově velmi frekventovaném traktátu Johanna Andrease Lektura super arboribus consanguinitatis et affinitatis. Několik starých tisků s tímto spisem včetně ilustrací stromů příbuzenství se zachovalo v někdejší krumlovské knihovně pánů z Rožmberka a v krumlovské kaplanské knihovně a lze se domnívat, že některá z těchto ilustrací mohla sloužit jako předloha pro výmalbu velkého sálu Prelatury.

< zpět