Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Jindřich Vybíral

"Baron Spaun ist ja nicht der erste Beste." Die Arbeit Leopold Bauers für den Inhaber der Firma Johann Lötz Witwe

Max von Spaun byl v letech 1879-1908 vlastníkem firmy Johann Lötz Witwe, která pod jeho vedením získala dominantní postavení mezi sklářskými podniky ve střední Evropě a přiřadila se k nejvýznamnějším producentům secesního skla. Návrhy pro ni vytvářeli přední rakouští a němečtí umělci té doby, mezi nimi také vídeňský architekt Leopold Bauer (1872-1938). Jeho spolupráce se Spaunovou hutí se datovala od roku 1902, kdy architekt začal používat kachlíky z irizujícího kobaltového skla při obkladech svých interiérů. Údajně od roku 1903 vytvářel Bauer pro Spauna návrhy váz, které firma představila na řadě výstav. Za kolekci skla navrženého Bauerem získala Grand prix na mezinárodní výstavě v Miláně v roce 1906. V roce 1902 navrhl Bauer také přestavbu Spaunovy vily v západočeském Klášterském Mlýně (Klostermühle), která pak byla v letech 1903-1905 provedena. Mladému architektovi se zde podařilo vytvořit ještě modernější koncepci obytného prostoru než ve svých předchozích, raně moderních vilách. Spaunův dům sice měl anglickou halu, chyběly v ní však tradiční reprezentační prostory, jako pánský pokoj nebo salon. Hlavní místo připadlo prostorné ložnici, zaujímající ústřední polohu v přízemí a přímo propojené s terasou. Jednotlivé prostory byly seskupeny tak, že nevytvářely uzavřený kubus, nýbrž dvě rozevřená, vzájemně kolmá křídla. Exteriér domu vyznačuje svérázná představa kompozičního řádu bez symetrie a rafinované napětí mezi tendencí k odříkání a vypjatou zdobností. Plochy fasád byly provedeny v drsné omítce bez ornamentu a osázeny skleněnými destičkami vyrobenými ve Spaunově podniku. Bauer se zde dokázal vyhnout různým klišé, jež přinesla proměna britských reformních impulsů v dekorativní módu. Místo otřepaných variací na motivy lidové či pololidové architektury vytvořil novotvary, které přes svou modernost nepůsobily přepjatě a svou hmotností i jistou rustikalitou zapadaly do svého přírodního prostředí.






< zpět