Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Kamil Boldan

Krumlovský Mistr dvou stylů. K počátku renesanční knižní vazby v Čechách

Příspěvek s odstupem šedesáti let reaguje na studii Bohumila Nusky Počátky české renesanční knižní vazby (Umění X, 1962), v níž autor doložil, že určující lokalitou pro migraci renesančního slohu do Čech byl Krakov, odkud kolem roku 1520 přišlo do Prahy asi několik vyučených knihvazačů. Nověji se skupinou raně renesančních vazeb zabýval Petr Voit, který došel k závěru, že jsou prací jediné dílny Mistra práv českých, zaměstnávající více řemeslníků. Ta od sklonku druhého desetiletí 16. století zhotovovala knižní vazby, jejichž výzdoba se od produkce zbylých českých dílen — s typickou rámovou kompozicí a kolkovým desénem vyplňujícím celé střední pole — diametrálně lišila již dominantovou kompozicí a promyšlenou prací s prázdnou plochou. Nuskův závěr o určujícím polském podílu na formování raně renesanční vazby v Čechách zůstává platný, ovšem tvrzení, že její výskyt je náhlý a bez předchozího vývoje, autor příspěvku koriguje. Dosud nepovšimnutá dílna Mistra dvou stylů k renesančnímu slohu nakročila o více než jednu dekádu dříve a módní vzory s kruhovými dominantami jí i podle příbuzného kolkového aparátu prostředkovaly vazby vyspělých vídeňských dílen. Autor na základě 21 podchycených kolků identifikoval celkem 35 knižních vazeb zhotovených Mistrem dvou stylů zhruba v rozmezí let 1494–1520 (přílohy A, B). Analýza provenienčních znaků těchto rukopisů i tisků jednoznačně prokázala, že tvořil v Českém Krumlově. Zprvu výzdobu utvářel v obvyklém rámovém konceptu, ovšem nejpozději na konci prvního desetiletí 16. století umisťoval doprostřed středních polí kruhové dominanty a do rohů čtvrtkruhové výseče, tvořené jednou či několika soustřednými kružnicemi a po vnitřním obvodu lemované nejčastěji otisky charakteristického hlavičkového kolku. Novátorství krumlovského Mistra netkvělo ve změněné morfologii nářadí (velká část kolků podržela osvědčený pozdně gotický ráz), nýbrž v ocenění středové dominanty a jinak (polo)prázdné plochy zrcadla.



Kontakt na autora:

Kamil.Boldan@nkp.cz


DOI: HTTPS://DOI.ORG/10.54759/ART-2022-0104

Plný text v Digitální knihovně Akademie věd ČR:
https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:db54b722-b045-43c9-aaea-b8990dec976c

< zpět