Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Friedrich Fuchs – Petr Chotěbor

Zu den Steinmetzzeichen an den Domen in Prag und Regensburg

Některé stavební etapy katedrál sv. Víta na Pražském hradě a sv. Petra v Řezně probíhaly současně. Konkrétní zprávy o výměně kameníků mezi katedrálními hutěmi dosud chybí, vztah mezi oběma stavbami dokládá zřetelný pražský vliv na sochařskou výzdobu řezenského dómu v letech 1370–1410/1415. Z té doby pochází řezenský hlavní a severní portál a právě zde se vyskytuje většina značek srovnatelných s pražským souborem. Součástí západního průčelí je i sběrný kámen, na němž je výrazně provedena parléřovská mistrovská značka. Autoři článku se dlouhodobě zabývají problematikou kamenických značek a s využitím vlastní dokumentace se pokusili o srovnávací studii. Podmínky ovšem nebyly na obou stranách stejné. Sbírka značek z řezenského dómu je vlastně úplná (cca 10 000 zpracovaných exemplářů) a umožňuje kromě jiného i vyhodnotit, jak dlouho jednotliví kameníci v dómské huti pracovali. Naproti tomu značky z pražské katedrály představují zatím pouze dílčí soubor, získaný z těch stavebních částí, které v posledních letech prošly systematickou konzervací a byly přístupné z lešení. Friedrich Fuchs vybral formálně srovnatelné značky a uspořádal je do přehledu, doplněného o místa výskytu a datování. Z celkového počtu 27 si 10 značek na obou stavbách odpovídá formálně i časově natolik, že je možné je považovat – samozřejmě s nezbytnou opatrností – za doklad působení stejného kameníka. Zvláštní postavení v souboru zaujímají značky „parléřovské”, které jsou vlastně lineární variantou mistrovského znamení. Vyskytují se na obou stavbách, v Praze jsou pak kromě jednoduché značky na stavebních částech z různých období doloženy navíc ještě dvě další, doplněné jednou a dvěma tečkami. O příslušnosti těchto kameníků k rodině není třeba pochybovat. Uvažovat o ní lze i v dalších případech, kdy je značka od parléřovského základu odvozena jednoduchou úpravou. Doplňování dokumentace značek ze Svatovítské katedrály bude pravděpodobně trvat ještě několik let. Dá se předpokládat, že po dokončení restaurátorských zásahů na opěrných pilířích a vnějších stěnách chóru bude soubor natolik kompletní, že se vyplatí provést opětovné srovnání. Výsledkem by pak mohlo být nalezení dalších shodných značek, které by úzký vztah obou katedrál v parléřovském období ještě více podpořily.






< zpět