Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Alena Kavčáková

Původní plán malíře Georgese Karse a F. V. Mokrého na uspořádání pražské výstavy École de Paris (1931)

Dosud nepovšimnuté části korespondence z fondu F. V. Mokrý v Literárním archivu Památníku národního písemnictví a fondu Georges Kars v Archivu Národní galerie v Praze podávají svědectví o intenzivní snaze Františka Viktora Mokrého, v letech 1925–1929 komisaře nové Alšovy výstavní síně Výtvarného odboru Umělecké besedy usilujícího o internacionální přesahy jejího výstavního programu, aby byla v Praze péčí spolku uspořádána výstava prací Georgese Karse, malíře žijícího a tvořícího v Paříži. Několikaletá jednání kolem umělcem přislíbené samostatné výstavy překvapivě vyvrcholila v lednu 1929 Karsovým alternativním návrhem na uspořádání výstavy s názvem École de Paris, pro jejíž uskutečnění se zavazoval všemožně angažovat a osobně zajistit účast patnácti umělců, s nimiž se dobře znal (Maurice Utrillo, Susanne Valadonová, André Utter, Per Lasson Krohg, Raoul Dufy, Othon Friesz, Maurice de Vlaminck, Othon Coubine — Otakar Kubín, Jules Pascin, Marcel Gromaire, Moïse Kisling, Georges Pierre Bouche, Emilie Charmy, Marc Chagall, Demetrios Galanis). Vedením spolku s nadšením přijatý Karsův plán vyústil po rozšíření a propracování Vojtěchem Volavkou během dvou let příprav v prestižní přehlídku moderního francouzského umění pořádanou v květnu–červenci 1931 současně v pražském Obecním domě a Alšově síni Umělecké besedy, kterou v době vrcholících příprav záměrně předstihl rivalitní Spolek výtvarných umělců Mánes konkurenční výstavou Umění současné Francie (březen–duben 1931). Na základě archivního průzkumu je v textu doprovozeném přílohou obsahující redakci dopisů F. V. Mokrého, Georgese Karse, Emila Orlika a Václava Rabase osvětlena nejen řada okolností a souvislostí, za nichž projekt výstavy École de Paris vznikl. Předložen je též nový pohled do zázemí příprav výstavy a odhalena dosud neznámá míra participace Georgese Karse, F. V. Mokrého a posléze Václava Rabase na jejím uskutečnění. O nová zjištění jsou rovněž rozšířeny dosavadní znalosti o výstavních strategiích a spolkovém soupeření v meziválečném Československu.



Kontakt na autora:

alena.kavcakova@upol.cz


DOI: HTTPS://DOI.ORG/10.54759/ART-2022-0405

Plný text v Digitální knihovně Akademie věd ČR:
https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:e308385b-2c29-4b47-9d09-ad930b27043d

< zpět