Aleš Filip

The Seductive English Influences: The Pre-Raphaelite Inspiration in Czech Painters

V konjunkci novoromantismu, nového idealismu a (pre)symbolismu získala v devadesátých letech 19. století na aktuálnosti díla prerafaelitského estetismu, k jehož konstituci došlo již v 2. polovině padesátých let v Anglii. Ve střední Evropě do té doby málo známá díla anglických umělců vzbudila zejména v rozmezí let 1894–1903 velký ohlas u publika výstav tradičních i novátorských uměleckých sdružení, byla reflektována kritikou a inspirovala výtvarné umělce i literáty – od přímých citací až po volnější transformace. Díla prerafaelitů měla velkou odezvu, zároveň však vyvolávala i obavy z návratu překonané literárnosti, vývojové regrese atd. Tento aspekt vyjadřuje název článku „Svůdné vlivy anglické“, přejatý od pražského kritika Karla Matěje Čapka. Paradoxní je, že dva čeští malíři, kteří byli prerafaelitským estetismem nejvíce ovlivněni, Jan Preisler a Max Švabinský, přejali argumenty dobového kritického diskursu a vůči svým vzorům vyjadřovali současně obdiv i odpor. Z hlediska metodologie je klíčovým pojmem recepce – v článku je zkoumána v několika různých, vzájemně korelujících rovinách: 1) možnosti poznání tvorby sledovaných anglických umělců, zejména Danta Gabriela Rossettiho a Edwarda Burne-Jonese, u nichž při absenci originálů hrály důležitou roli fotografické reprodukce jejich děl, prezentované dokonce i na výstavách; 2) středoevropská „mise“ Waltera Cranea, reprezentujícího zároveň hnutí Arts and Crafts; 3) reflexe umělecké kritiky a odezva v tvorbě literátů; 4) prerafaelitské inspirace v tvorbě českých malířů působících jak v Praze, tak ve Vídni (Eduard Veith). Daný fenomén tímto způsobem dosud nebyl zkoumán a některá ze sledovaných děl s ním dosud nebyla spojována, cílem článku je přitom co nejkomplexnější porozumění recepce prerafaelitismu v části střední Evropy.

Kontakt na autora:

ales.filip@phil.muni.cz

DOI: HTTPS://DOI.ORG/10.54759/ART-2023-0404



< zpět