Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Filip Suchomel

Oriental Salon in Liběchov Chateau and the Sources for Its Painted Decoration

Orientálně laděné interiéry patřily ve střední Evropě již od počátku 18. století k důležitým doplňkům aristokratických sídel. Jednou z unikátních pozdních realizací orientalizujícího námětu je i výzdoba orientálního salonu v přízemí zámku v Liběchově, která představuje v našem prostředí neobvyklou ukázku dobového exotického romantismu poloviny 19. století. Orientální architektonické prvky nebyly na Liběchově použity ojediněle. Setkáme se s nimi i na dalších stavbách v okolí Liběchova: jeskyně Klácelka či Slavín v Tupadlech s orientalizujícími doplňky připomínajícími maurskou architekturu. Také ornamentální výzdoba přízemního liběchovského sálu nese prvky islámských arabesek propojených s medailony s exotickými květinami, ale jeho hlavní malířská část již typicky maurské zdobení postrádá. Tvoří ji především tři rozměrné panely představující Prodej koček na čínském trhu, Čínské slavnosti vítání jara a Kuřáky opia, které doplňují v okenních partiích tři menší malby Hudebníka hrajícího na loutnu dámské společnosti v exotické zahradě, dále Samuraje s dvěma meči a Čínskou krasavici. Malbu tří největších liběchovských panneau můžeme s největší pravděpodobností spojit s Josefem Navrátilem, kterému jako předloha posloužily ocelorytiny Thomase Alloma z knihy China Illustrated. Sám Allom se při přípravě této čtyřsvazkové série se 128 původními rytinami inspiroval několika staršími zdroji. Přestože Allom Čínu nikdy nenavštívil, jeho malebné ilustrace se staly významným ikonografickým pramenem pro ilustrované časopisy poloviny 19. století. Dvěma menším malbám posloužily jako předloha ilustrace z knihy Personen aus Asien od Johanna Georga Hechta a Henryho Winklera. U poslední malby je předloha nejasná. Koncept výzdoby plně zapadá do atmosféry, která panovala ve společnosti osvícených intelektuálů kolem tehdejšího majitele panství Antonína Veitha, v cíleně budovaném, byť regionálním centru kultury a vzdělanosti první poloviny 19. století a představuje zajímavou ukázku exotismu spojenou mimo jiné i s dobovou zálibou v cestování a dalekých krajích.






< zpět