Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Nadiia Bernard Kovalchuk

Scientific Imagery Re-Coded: The Appropriation of Scientific Photography Aesthetics in The Late Soviet Non-Official ‘Creative’ Photography, Oleg Maliovany’s Case

Estetika pozdní sovětské éry vypracovala jednoznačné, neměnné hodnocení významu využití fotografie. Nejvýše se v hierarchii nacházela novinářská fotografie, pozadu nezůstala ani fotografie pro vědecké účely. Uprostřed studené války byly úspěchy aplikovaných fotografických technologií mimořádně propagovány za podpory navenek neomylné etiky vědy. Vedle těchto protěžovaných druhů fotografie se někteří sovětští fotografové věnovali „tvůrčí“ nebo „umělecké“ fotografii, přičemž si zpravidla vysloužili nařčení z „formalismu“ nebo „znevažování sovětské skutečnosti“. Od poloviny šedesátých let experimentovalo v ukrajinském Charkově několik amatérských fotografů s fotografickými materiály, formami a náměty. Oleg Maliovany, jeden ze členů této skupiny, získal v sedmdesátých letech věhlas díky dokonalému zvládnutí barevné fotografie, enigmatickým fotokolážím s akty a expresivním snímkům s barevnými konturami, jejichž techniku autor vytvořil jako „barevnou ekvidenzitu“. Tato technika, umožňující na monochromatické fotografii přiřadit ke každému stupni šedi zvolenou barvu, byla původně vyvinuta pro vědecké využití v astrofyzice, spektroskopii, radiologii, dozimetrii a chemii. Nákladná a časově náročná metoda však v sovětské vědě neprorazila.  Zato ve výtvarných experimentech Olega Maliovanyho v letech 1969–1975 nalezla technika barevné ekvidenzity jedno z nejvýraznějších a nejoriginálnějších využití.  Přechodem od vědy k vědecké fikci, od údajně objektivního poznání k neskutečným subjektivním snímkům vyvolává dílo Olega Maliovanyho otázky o objektivnosti a integritě vědeckého zobrazení skutečnosti ve fotografii, jehož nevyhnutelnými součástmi jsou náhodnost a omyl. Článek se zabývá tímto paradigmatickým příkladem vztahu mezi vědou a spíše neoficiální výtvarnou fotografií, která v pozdním sovětském období vznikla apropriací vědeckých metod a estetiky.



Kontakt na autora:

nadiia.kovalchuk.fr@gmail.com


DOI: HTTPS://DOI.ORG/10.54759/ART-2022-0306

Plný text v Digitální knihovně Akademie věd ČR:
https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:fae0a085-26d7-4ce4-af45-a2dcec9a9405

PDF

< zpět