Jiří Štefaňák

Povolání učedníka Natanaela. Jan Kryštof Handke (1694–1774) a jeho kresba pro Šternberk

Na rozdíl od početného souboru maleb byl kreslířský oeuvre Jana Kryštofa Handkeho (1694–1774) ještě donedávna hodnocen jako poměrně skromný. Recentní výzkumy však prokázaly, že doposud známá díla reprezentující kreslířské schopnosti olomouckého malíře byla pouhým torzem daleko rozmanitějšího souboru. Široká škála těchto prací na papíře tak kromě zvýšení povědomí o specifikách umělcova rukopisu poskytuje rovněž důležité informace o jeho dílenské praxi v rámci vytváření oltářních a závěsných obrazů či nástěnných maleb. Jedním z takových příkladů je rovněž znovuobjevená kresba Povolání učedníka Natanaela (1744), u které lze vzhledem k dlouhému tvůrčímu období autora vysledovat jistý rutinní přístup, jež umožňuje konkrétní partie návrhu srovnat s dalšími Handkemu připsanými kresbami. Dílo sloužilo jako jeden z návrhových konceptů využitých při ujednání zakázky na výmalbu proboštského sálu situovaného v jižním křídle augustiniánského klášterního areálu ve Šternberku. Objednavatelem této nástropní výzdoby byl Handkeho dlouholetý přítel a mecenáš, šternberský probošt Jan Josef Gläzl (1689–1757). Vřelý vztah objednavatele a umělce se mimo jiné promítl do zápisů v klášterních análech, které ve sledovaném období zhotovoval právě tento čelní představitel šternberské kanonie. Obsahově bohatý pramen umožňuje v daném případě sledovat stěžejní okamžiky vážící se k průběhu celé zakázky, od jejího ujednání až po vyplacení honoráře. Díky interpretaci významu jednotlivých zápisů a skutečnosti konečného nevyužití znovuobjeveného návrhu se tak při porovnání s definitivním řešením lze pokusit o rekonstrukci procesu kompozičního korigování výjevu a nahlédnout tak do kreslířské praxe jednoho z nejproslulejších olomouckých umělců barokní éry.

Kontakt na autora:

495436@mail.muni.cz

DOI: https://doi.org/10.54759/ART-2025-0104



< zpět