Hedvika Kuchařová – Radim Vondráček

Cenzura náboženských obrazových materiálů ve dvacátých a třicátých letech 19. století

Hlavním tématem příspěvku je rozbor cenzurních protokolů, které ve funkci cenzora vypracovával k obrazovým materiálům v letech 1823–1831 pozdější strahovský opat Jeroným Zeidler (1790–1870, opatem od 1834). V úvodu autoři shrnují literaturu k tématu, charakterizují Zeidlerovo cenzorské působení a uvádějí relevantní cenzurní předpisy a nařízení. Následuje analýza protokolů, včetně nástinu obvyklého postupu od předložení opusu cenzorovi až po tisk. Článek ukazuje, že předmětem cenzury se stávala poměrně široká škála výtvarných děl. Hlavní objem tvořila drobná náboženská grafika, často určená k prodeji na poutních místech. Cenzuře se předávaly také knižní ilustrace a náročnější umělecké práce, například litografické reprodukce starých mistrů. Protokoly postihují velmi široký okruh předkladatelů výtvarných děl. Podrobně zachycují jak tvorbu nejvýznačnější litografické dílny v Čechách ve dvacátých letech 19. století, kterou provozoval Antonín Machek, tak produkci dalších litografů a měditiskařů (Gottlieb Haase a Václav Hoffmann), včetně mnoha dosud opomíjených či neznámých. Řadu položek v protokolech se podařilo identifikovat, a tak odhalit práce renomovaných autorů (Josef Führich a Antonín Gareis starší), skrytých pod jménem předkladatele. Ve svých posudcích Zeidler hodnotil především ikonografickou správnost, uměřenost a vhodnost obrazu pro zbožné účely. Jeho výtky se často týkaly ahistoričnosti výjevu nebo obav z přílišného akcentu na smyslové aspekty a zvláště ze zobrazení nudity. Většina cenzurovaných obrazových materiálů však procházela bez problémů, nanejvýš s požadavkem na změnu textu, jejímž důvodem byly jazykové nebo věcné chyby. Cenzurní protokoly prohlubují naši znalost dobové nakladatelské a tiskařské praxe a mechanismů její státní kontroly. Poskytují neobvykle úhrnný přehled jedné oblasti grafické produkce, jejíž značná část měla často efemérní charakter. Přibližují činnost předních grafických dílen dvacátého let 19. století i neznámých měditiskařů a zvláště cenné poznatky přinášejí k raným dílům umělecké litografie v Čechách.

< zpět