Jana Marešová

Jan Jakub Quirin Jahn a umělecko-historická topografie. Ke dvěma neznámým Jahnovým rukopisům

Předkládaný text s přiloženou edicí rukopisů Jana Quirina Jahna (1739–1802) se zabývá vztahem mezi dílem dřevorytce a grafika Jana Willenberga (1571–1613) a recepcí jeho tvorby v literární práci malíře a erudity Jana Quirina Jahna. Právě Willenbergovy kresby českých měst a hradů, známé dnes jako tzv. Strahovský skicář, byly a měly být Jahnovi podkladem pro studie věnované dějinám hradní a městské architektury, z nichž v Jahnově době byla publikována pouze ta, která popisuje hradní architekturu — Historische Bemerkungen über die ehemaligen festen Schlösser und Bürgen in Böhmen bis zum dreissigjährigen Kriege. Tu publikoval roku 1797 v kulturně literárním časopise Apollo vydávaném jeho přítelem Augustem Gottliebem Meissnerem. Druhou studii, kterou zamýšlel popsat dějiny městské architektury a pro níž měl jako podklad sloužit rukopis Vor dem 30 Jährigen Krieg. Von den Städten Jahn z neznámých důvodů již nepublikoval. Současně se článek zaměřuje na srovnání nejen Jahnových vlastních textů topografického zaměření, ale i dobové literatury obdobné orientace. Na posledním místě studie také přináší nové informace týkající se původní provenience Willenbergových kreseb.

Kontakt na autora:

maresova@udu.cas.cz

DOI: HTTPS://DOI.ORG/10.54759/ART-2025-0205

Plný text v Digitální knihovně Akademie věd ČR:
https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:7bb1076b-32e8-448d-9421-40c86951f6dc_1

< zpět