Menu

Martin Deutsch — Ondřej Jakubec — Jan Malý

The Past Revived: Anachronic and Historicising Principles of Jesuit Visual Culture in Early Modern Moravia

Studie analyzuje vizuální materiál spojený s působením jezuitů na Moravě v 16. — 18. století. Dané chronologické vymezení sleduje kontinuální formy přístupu jezuitů k minulosti, kdy reference ke středověké minulosti či archaickému dávnověku představují důležitý princip jejich náboženské a obrazové politiky. Studie nahlíží na konkrétní příklady těchto referencí i jako na symptomy historizujícího či anachronického vizuálního myšlení raného novověku. Rámcem těchto reprezentačních strategií jezuitů byla potridentská historia sacra odkazující na minulost církve jako na vzor reformy i protireformace. V propojené vizuální a náboženské politice jezuitů lze sledovat dvojí způsob evokace minulosti: za prvé tradice zakotvené v místních podmínkách (odkazy na raněkřesťanské misionáře sv. Cyrila a Metoděje, legendu o Jaroslavu ze Šternberka ze 13. století, či kult sv. Anny ze 14. století). Druhá, globální podoba jezuitské politiky souvisela s využíváním starobylých vzorů nadregionálních, svázaných s tradicí univerzálního katolicismu (starobylá ikona Salus Populi Romani či raněkřesťanští mučedníci). Tyto evokace minulosti tvořily komplexní ekosystém oživované paměti formovaný různými médii. Imaginativní reference k minulosti přirozeně podporovaly i kultovní, devocionální praktiky, performativní akty, rituály a instituce, při nichž vizuální média tvořila důležitou složku senzuálně apelativní atmosféry. Z hlediska své specifické temporální reflexe vizuální objekty sdílely v jednom okamžiku a prostoru časovou heteronymii prolamující v oživování minulosti hranice mezi současností a minulostí. Jezuitské zpřítomňování minulosti prostupovalo řadou médií a stávala se klíčovou součástí komunikačních strategií jejich politiky, která využívala evokace minulosti jako politicko-legitimizační a konfesijně-misijní nástroj, jenž odrážel anachronní myšlení, v němž se hranice mezi minulostí a přítomností rozostřovaly. Jakkoliv není tento přístup ojedinělý, přesto poskytují konkrétní příklady z tohoto středoevropského prostředí výmluvné doklady „politiky paměti“, zásadní pro předmoderní identitu a imaginaci.


Kontakt na autora:

martin.deutsch@mendelu.cz, jakubec@phil.muni.cz, jan.maly01@upol.cz


DOI: https://doi.org/10.54759/ART-2025-0304



< zpět