Tomáš Pospiszyl

Marcel Duchamp ve Zlaté Praze

Stať se zabývá nečekaným výskytem reprodukcí děl Marcela Duchampa a Francise Picabii v českém ilustrovaném časopise Zlatá Praha v dubnu 1913, tedy v prostředí, které nebylo orientováno na avantgardní umění. Studie sleduje, jak se tato díla dostala do širšího českého mediálního prostoru a jaké reakce vyvolala v dobovém tisku. Ukazuje, že jejich publikování souviselo s aktuálními evropskými debatami o moderním umění, zejména s polemikami kolem Podzimního salonu 1912 v Paříži a následně i s mediálním ohlasem výstavy Armory Show v USA. Avantgarda byla mimo odborné umělecké kruhy často prezentována jako kuriozita, předmět humoru či nepochopení. Reprodukce Duchampa a Picabii ve Zlaté Praze se ocitly v kontextu konzervativního vizuálního obsahu a byly doprovázeny ironickým komentářem, což odráželo rezervovaný postoj redakce i části veřejnosti. Zároveň však tyto reprodukce vyvolaly sekundární reakce v dalších českých periodikách, čímž se avantgardní umění krátkodobě dostalo k širšímu českému publiku napříč různými sociálními vrstvami. Text dále zasazuje tento jev do širšího rámce recepce moderního umění: masová média sehrávala důležitou, avšak ambivalentní roli, kdy umožňovala rychlé šíření nových vizuálních forem, zároveň je však často redukovala na zábavný nebo nepochopitelný fenomén. Studie tak přispívá k porozumění tomu, jak se avantgarda na počátku 20. století etablovala nejen prostřednictvím odborných diskurzů, ale i skrze populární tisk.

Kontakt na autora:

tomas.pospiszyl@avu.cz

DOI: HTTPS://DOI.ORG/10.54759/ART-2026-0105



< zpět