Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Tato studie zkoumá dobře známé, avšak sporné téma filosofie umění a architektury: umělecká tvořivost se podílí na tvořivé síle přírody a "životodárný princip" oživující svět přírody inspiruje také práci malířů, architektů a zahradních architektů. Část textu je věnována vysvětlení historického pozadí této představy, ale také filosofickým problémům, které jsou jejím základem. O "imanentní síle", o níž předpokládali Goethe, Herder, Schelling, bratři Schlegelové a jiní, že vytváří "živoucí díla" jak v přírodě, tak v umění, se soudilo, že povstává z různých druhů pohybu, vlastně ze tří druhů, které spolupracují a závisí jeden na druhém. Ukáže se, že takto chápaný pohyb je známkou i nezbytnou podmínkou života nejen v přírodě, ale i v umění. Tuto koncepci vykládají spisy z období raného romantismu, ale i myšlenky pozdně barokního spisovatele, třetího hraběte ze Shaftesbury. Aby se prokázala působivost Shaftesburyho myšlenek, budou brána v potaz vedle jeho textů i umělecká díla, která objednával nebo navrhoval (malby, grafické listy a zahrady), ačkoli pozdější autoři sotva tato díla znali. Pro naši úvahu jsou nejdůležitější přepracované verze prométheovského mýtu, zejména myšlenka, že umělec je "pravý Prométheus pod Jovem". Příbuzná symbolika - umělecká tvořivost jako dílo génia - bude využita k prokázání vzájemné závislosti osoby, místa a tvořivé síly při zrodu uměleckých děl i v jejich vývoji, zejména v architektuře a tvorbě zahrad. Ačkoli vzestup těchto mýtů, symbolů a myšlenek probíhal souběžně se vznikem moderní estetiky, Shaftesburyho spisy a díla odporovaly názoru, že umění je vytvářeno a existuje jen samo pro sebe; namísto toho bylo jeho úmyslem "svázat a proplést morálku s plastickým uměními". Umění v tomto pojetí nejen zpodobňuje život duše, ale dává mu i rozeznatelnou formu a smysl.


< zpět