Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Když se v roce 1611 započalo se stavbou malostranského kostela Nejsvětější Trojice, pomýšlel podporovatel projektu vévoda Jindřich Julius Brunšvický na donaci oltáře, který by odpovídal italizující architektuře interiéru kostela. Tím pověřil architekta saského kurfiřta Giovanniho Mariu Nosseniho, který také brzy začal s pracemi na mramorové oltářní architektuře. Hans von Aachen měl namalovat oltářní obraz s Nejsvětější Trojicí a na díle se snad měl podílet také sochař Adrian de Vries. Poněvadž však vévoda Jindřich Julius v roce 1613 náhle zemřel, nebyl oltář nikdy dokončen. Luteráni ze Starého Města pražského zahájili v létě 1611 stavbu kostela sv. Salvátora. V roce vysvěcení (1614) byla zřejmě zahájena jednání s freiberským stavitelem oltářů a řezbářem Bernhardem Ditterichem o dodání oltáře. Oltář dokončený asi v roce 1618 nebyl zřejmě kvůli vypuknuvší válce do Prahy dodán a Ditterich ho v roce 1622 nabídl brunšvickému vévodskému rodu ve Wolfenbüttelu. Tam byl také postaven v gotizujícím chóru v hlavním kostele Panny Marie a opatřen nápisem, který označuje vévodu Jindřicha Julia jako donátora tohoto oltáře pro pražský kostel. V příslušné vědecké literatuře to vedlo k mylné domněnce, že wolfenbüttelský oltář byl kdysi určený pro malostranský kostel. To by měl tento příspěvek opravit.


< zpět