Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

K objevu malířské výzdoby kostela sv. Bartoloměje v Kuněticích došlo v závěru 19. století, krátce nato však byla její převážná část znovu zabílena či zničena. Odhaleny zůstaly pouze tři výjevy, výrazně zatížené novodobými retušemi (Bolestný Kristus, Umučení sv. Voršily a dvojice světic). Nedávný odkryv výzdoby vítězného oblouku, zahrnující scény Posledního soudu, Umučení sv. Erasma, Umučení deseti tisíců rytířů, Zvěstování a zobrazení domácích světců, proto rozšiřuje především možnosti formální analýzy maleb. Spolu s dobovými snímky lze u nich vysledovat projevy většiny vývojových proudů monumentálního malířství druhé poloviny 14. a počátku 15. století. Nejstarší, měkceslohovou tradici dvorské malby, jejíž silnou základnu v blízkém okolí dokumentují i příklady maleb z Kojic, Kostelce u Heřmanova Městce a Přelouče, reflektuje výjev Posledního soudu. Postavy apoštolů z této kompozice navíc vynikají natolik podobným rukopisem jako malby z Přelouče, že lze uvažovat o práci téže malířské dílny, snad zprostředkované Opatovickým klášterem, jehož zbožím obě lokality v dané době byly. Formální rejstřík této dílny postupně obohacovaly i další stylové proudy. Akcentace tradičních i moderních postupů tak v jejím podání vyústila v syntézu zhodnocující jak odkaz starší dvorské produkce, tak aktuální krásný sloh či jeho opozitum, tzv. naturalistický styl. Stylový synkretismus určuje charakter většiny znovuodkrytých maleb. Nejpokročilejší zobrazení, odpovídající přibližně druhému desetiletí 15. století, pak představuje domácí patrony, jehož vazbu na pražské centrum dokumentuje například srovnání s krásněslohovou výzdobou domu čp. 440/I v Michalské ulici v Praze.


< zpět