Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Období první poloviny třicátých let 17. století, kdy Karel Škréta pobýval na dnešním území Itálie, v Benátkách, Bologni, Florencii a v Římě, aby poznal tamní způsob malby, staré mistry a naučil se novým směrům, nepatří v rámci jeho života k dobře dokumentovaným. Za nejdůležitější studie na toto téma upřesňující jednotlivé vlivy italského malířství na Škrétovu práci vděčíme podrobným rozborům Jaromíra Neumanna. Pozornosti dosud unikala reflexe Karla Škréty a jeho díla ze strany starší italské historiografické literatury. Nově zde představujeme několik autorů, kteří v průběhu 17. až 19. století zaznamenali Škrétovu přítomnost v Itálii: Pellegrina Antonia Orlandiho, Pietra Zaniho a především bolognského eruditu Marcella Orettiho, který ve svém rukopisném slovníku uloženém v Archiginnasiu v Bologni věnoval Karlu Škrétovi celé katalogové heslo a zařadil našeho malíře mezi představitele bolognské malířské školy. Mezi jiným podle Marcella Orettiho zanechal Škréta v průběhu italské cesty svá díla rovněž v Neapoli v několika kostelech, které vyjmenovává. Karel Škréta se však podle dosavadního bádání do Neapole patrně nikdy nedostal. Oretti čerpal informace podle vlastního vyjádření ze Sandrartovy Teutsche Academie, která slouží jako jeden z hlavních pramenů poznání Škrétova díla. Jak se podařilo dokázat, za malířovým "neapolským pobytem" stojí překladatel Sandrartovy Teutsche Academie, který se domníval, že "Neustadt" (Nové Město), jedna z částí staré Prahy, kde Škréta zanechal některá svá díla, odpovídá italskému městu Neapol, což v doslovném překladu zní "nové město".


< zpět