Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Článek pojednává o problematice kýče v protektorátu Čechy a Morava. Autor zkoumá příčiny rozšíření kýče v době okupace a krátce po ní. Přibližuje dobovou odbornou diskusi o kýči a poukazuje na její význam pro formování české kultury po roce 1945. Na základě analýzy archivních materiálů jsou popsány různé způsoby, jak byl kýč v protektorátu definován, co bylo příčinou jeho rozšíření, jak reagovala umělecká kritika a stát. Následně je ukázáno, jak se s pojmem kýč pracovalo v poválečné éře do roku 1948. Rozvoj kýče v daném období je v textu zdůvodněn těmito faktory: kulturním konzervatismem širokých vrstev českého obyvatelstva, německou kulturní politikou a kulturní konjunkturou. Ta je zde vysvětlována jako důsledek národně obranného postoje české společnosti, jejího tradicionalistického naladění a celkovou hospodářskou situací občanů. Autor tvrdí, že česká kultura nabývala rozličných forem v závislosti na pravidlech, která byla nastavena okupanty. Tyto formy se lišily podle míry, s níž podléhaly daným regulím. V článku se hovoří také o tom, že byl kýč definován dvojím způsobem. Konzervativní a lidový výklad spojoval kýč s diletantstvím a technicky nedokonalým zpracováním díla. Levicověji, promoderně orientovaný výklad viděl v kýči práci náhražkovou, lživou, manipulativní a formálně dokonalou. Podle autora byl stát nucen zasáhnout na konci války v otázce uměleckého trhu. Důvodem byla lichva s uměním a prodej bezcenných výrobků, vydávaných za umělecká díla. Jak se dále dokládá, po osvobození Československa nebyla diskuse o kýči přerušena. Naopak vyvrcholila ve výstavách Umění a kýč v roce 1948. Protektorát Čechy a Morava je zde interpretován jako katalyzátor procesů přítomných v české kultuře už v meziválečném Československu.


< zpět