Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Album označené Marat Icones a uchovávané v kroměřížské zámecké knihovně obsahuje kromě cenných kreseb a grafických listů z římského uměleckého prostředí jedenáct folií textu z pera řádového umělce a příslušníka premonstrátské kanonie Hradisko Dionýsia Strausse. Na úvodní texty s pojednáním o palestinských městech, přehledem císařů s jejich motty i excerpované pasáže z Kircherova spisu o hieroglyfech navazuje pětice folií s latinsky psaným konceptem malířské výzdoby premonstrátských rezidencí v Šebetově, v Konici a ve Vřesovicích. Dionýsius Strauss v nich podává podrobný popis námětů maleb určených k výzdobě jednotlivých sálů především šebetovské rezidence včetně latinských nápisů, které měly malby doprovázet. Na základě rozboru a studia celého textu se podařilo rukopis datovat do období let 1715-1720 a určit, že text jako celek nesloužil ani jako popis stávající výzdoby, ani jako její koncept, nýbrž vznikl v posledních letech Straussova života a zčásti popisoval malby již realizované, zčásti byl teprve návrhem k výzdobě. Srovnání způsobu utváření latinských citátů a výběru témat jednotlivých nástěnných maleb v kontextu celkové výzdoby přineslo rovněž zajímavé zjištění týkající se nástěnných maleb v bývalé premonstrátské knihovně na Hradisku. Straussovy koncepty na výzdobu šebetovské rezidence se opírají o několik kreseb z okruhu Carla Marattiho a Giovanniho Battisty Gaulliho obsažených v témže albu a z většiny zůstaly pouze v podobě návrhů, což však nijak nesnižuje význam tohoto textu, který je jedním z mála dochovaných konceptů malířské výzdoby klášterních objektů z období 17. a 18. století.


< zpět