Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Eurasijství se jako výrazný duchovní proud meziválečné emigrace ze Sovětského svazu promítlo do řady uměleckých a vědních oborů, kromě historie, lingvistiky a literatury i do výtvarného umění. Přenesení této teorie na výtvarnou tvorbu znamenalo programový odklon od západní výtvarné tradice a snahu o vytvoření nového vizuálního kódu, který by vyjádřil představu o divokém a antievropském základu ruské kultury. V prostředí početné pražské emigrační komunity se tato myšlenková koncepce promítla nejsilněji v tvorbě skupiny Skytové (Skify), kterou založil na konci dvacátých let malíř a profesor pražského Ukrajinského studia výtvarných umění Sergej Mako. Program skupiny formuloval kromě jejího předsedy historik umění Jaromír Pečírka a spisovatel a publicista František Kubka, kteří se oba pohybovali v blízkosti redakce německy psaného deníku Prager Presse. Členskou základnu uměleckého sdružení, které se představilo mezi léty 1931-1933 na třech výstavách v Denisově francouzském institutu v Praze, tvořili kromě Makových studentů Nikolaje Rodionova a Alexandra Orlova především malíř Grigorij Musatov, sochaři Jevgenij Bržezinskij a Alexandr Golovin a v Paříži žijící malíři Boris Grigorjev a Mykola Hluščenko. Se Skyty vystavovali i čeští autoři, například B. S. Urban, dlouholetý předseda Sdružení výtvarníků v Praze, na jehož členských výstavách se pravidelně prezentovali i umělci ruského a ukrajinského exilu. Hlavním zdrojem informací o dílech výtvarné emigrace ze Sovětského svazu je dnes sbírka básníka a sběratele Jiřího Karáska ze Lvovic, uchovaná v Památníku národního písemnictví v Praze. Díla členů skupiny Skytové zůstávají, s výjimkou Grigorije Musatova, dodnes zcela neprobádána.


< zpět