Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Rakouský státní archiv ve Vídni chová dva pozoruhodné dokumenty k jmenování Otto Wagnera profesorem Akademie výtvarných umění ve Vídni v roce 1894, které osvětlují okolnosti vzniku jedné z nejmodernějších architektonických škol na světě. Prvním je protokol z jednání profesorské komise s návrhem na Wagnerovo jmenování, který obsahuje požadavky na budoucího pedagoga a argumenty pro volbu Otto Wagnera. Druhý, dosud zcela neznámý dokument, je dopis posluchačů bývalé Hasenauerovy školy ministerstvu vyučování. Ti s ohledem na zachování "renesanční" orientace školy požadovali, aby novým vedoucím školy byl jmenován nikoliv navržený kandidát, ale dlouholetý asistent zemřelého profesora Bruno Gruber. Petice je pozoruhodná zejména proto, že jejími signatáři byli mnozí významní žáci či spolupracovníci Otto Wagnera v čele s Josefem Hoffmannem a Josefem Urbanem. V komentáři k vydaným dokumentům jejich editor hledá odpověď na otázku, proč výbor složený z konzervativních profesorů vyvolil právě Otto Wagnera. Považovali jej skutečně už současníci za legitimního dědice stavebních baronů éry Ringstraße, jak se domníval například Otto Antonia Graf, nebo je to projekce pozdějších metafor do našeho obrazu minulosti? Dokumenty rakouského ministerstva dávají na tyto otázky jen dílčí odpověď, neboť neobsahují žádné svědectví o zákulisních jednáních či mocenských intervencích. Lze však říci, že představitelé Akademie se vědomě rozhodli nejen pro rozvíjení tradice, ale i pro energickou inovaci. Druhý dokument naopak ukazuje, že budoucí představitelé vídeňské rané moderny byli v rozhodujícím okamžiku konzervativnější než staří dvorní radové, a relativizuje obraz Wagnerovy školy jako "exkluzivního klanu", bezvýhradně oddaného svému učiteli.


< zpět