Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Nedávný nález románského portálu západního průčelí cisterciáckého kostela v Plasích patří k nejvýznamnější domácí medievistické a také památkářské události posledních let. Výzdoba exteriérové strany jeho tympanonu nese reliéf, v interiéru se nachází unikátní nástěnná malba s motivem labyrintu. Na obou stranách spatřujeme dvakrát opakovaný motivy kříže. Na reliéfu jsou kříže zobrazeny jako procesní, na malbě je kříž akcentován ve středu cesty labyrintem umístěném v centru kříže, který je vymezen pozadím plochy. Obě strany interpretačně spojuje zásadní idea pohybu (procesní kříže, cesta labyrintem), a ta je spjata též se samotnou funkcí portálu; vstupovalo se jím z vnějšího profánního světa do posvátna církve-chrámu (ecclesia). Motiv labyrintu se v umění objevuje od antiky po současnost. V každé z epoch se uplatňoval ve zcela odlišných kontextech, jež korespondovaly s radikálně odlišnými funkcemi konkrétních labyrintů. První labyrint v křesťanském chrámu pochází ze 4. století. Od 9. století jej běžně nalézáme v různých významech v rukopisech. V evropské sakrální architektuře se vyskytovaly přibližně pouze v rozmezí 12. a 15. století. V následných staletích se přesunuly spíše do exteriérů s odlišnými světskými významy (zvl. zahradní bludiště). Labyrint v Plasích je třeba interpretovat na základě soudobých labyrintů dochovaných zejména ve Francii a Itálii a také v zrcadle středověkých etymologických výkladů slova labyrinthus. Na jedné straně reprezentoval nelehkou cestu kříže (imitatio Christi), na druhé formuloval komplikovaný a přitom triumfální vstup do lůna církve. Oba výklady nebyly protikladné, doplňovaly se, a navíc mohly absorbovat další významové roviny. Proto také mohl labyrint v Plasích v jednom ze svých etymologických výkladů (labor et intus) asociovat řádové heslo Ora et labora a v dalších významových odkazech též aktuálně prožívané křížové výpravy do Svaté země, které v té době hýbaly celou Evropou a nebyly živým námětem jen na vladařských dvorech (zakladatelem kláštera byl český panovník), ale právě i v nitru cisterciáckého řádu.

skalicky.petr@gmail.com


< zpět