Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Matthew Rampley popisuje situaci ve středovýchodní Evropě, kde z řady koncepčních a pragmatických důvodů zůstává rozhodujícím rámcem národní paradigma. Zřejmě přetrvá i nadále pro mnoho, ne-li pro většinu badatelů z malých akademických komunit. Pojetí „stylu“ jako nemimetické „formy“ přítomné ve všech uměleckých dílech bez ohledu na kulturu, z níž pocházejí, poskytovalo v 19. století možnost sepsat univerzální dějiny světového umění založené na „objektivních“ kritériích. Tyto předpoklady jsou dnes zpochybňovány, protože při klasifikaci mimoevropských předmětů a v procesu rekontextualizace funkce a hodnoty jejich původního kulturního prostředí uplatňují evropská diskriminační kritéria. Z obdobných důvodů jsou styl, forma a abstrakce také hlavními hledisky při hodnocení modernismu a zároveň jedním z hlavních důvodů, proč polský historik umění Piotr Piotrowski vystupoval proti opomíjení lokálních a regionálních umělců v přehledových publikacích, výzkumných programech a výstavních projektech založených na modelu centra a periferie, v němž vliv vychází z privilegovaných uměleckých center v zahraničí. „Forma“ má také svou historii v teoriích vidění, které vyšly z antické řecké optiky. Další průzkum si zaslouží současný rozpor mezi zakořeněným západním pojetím „formy“ jako součásti teorie poznání a jejím znovuzrozením v moderní Evropě v podobě univerzálního vizuálního prvku designu. Materialistické přístupy k popisu a klasifikaci uměleckých děl ve spojení s ekologickým modelem regionální interkonektivity mohou zmírnit omezení, kterými trpí institucionální dějiny umění uspořádané podle národních států, aniž by na hmotné doklady uplatňovaly binární konstrukce. Kolaborativní přístup k výzkumu, který obhajuje Rampley, by také mohl integrovat práci místních badatelů a regionální výzkum do decentralizované mezinárodní sítě vědecké výměny, a to bez společného konceptuálního rámce nebo jednotné metodologie.

Claire Farago: farago@colorado.edu


< zpět