Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Poutní kostel Panny Marie ve Staré Boleslavi, vybudovaný v letech 1613-1623 pod záštitou císařské rodiny, patří k nejvýznačnějším sakrálním památkám raného baroka v Čechách. Úměrně náboženskému významu místa, který vyplýval z uctívání starobylého milostného reliéfu Panny Marie (Staroboleslavské paládium), byly kladeny vysoké požadavky na uměleckou výzdobu chrámové novostavby, jež probíhala ve dvou fázích. Na prvotní výzdobě, zaniklé během katastrofálního vydrancování Staré Boleslavi švédskými vojsky v letech 1639 a 1640, se podílel císař Ferdinand II. fundací hlavního oltáře, zatímco vysoce postavení příslušníci české šlechty financovali oltáře v bočních kaplích. Dodnes zachovaná štuková a zčásti snad i fresková výzdoba kaplí byla patrně svěřena umělcům, kteří předtím byli činní pro Albrechta z Valdštejna. V šedesátých a sedmdesátých letech 17. století došlo nově k hromadnému zařizování bočních kaplí. Ve studii je detailně sledována kontinuita a diskontinuita šlechtických fundací ve Staré Boleslavi v průběhu tří generací, rozkryta motivace jednotlivých fundátorů, představen mimořádně hodnotný a dosud jen málo prozkoumaný obrazový fond a vysloveny nové autorské atribuce. Součástí studie je edice vybraných písemných dokladů, které dokumentují budování oltářů jak v první, tak v druhé etapě vybavování staroboleslavského chrámu.


< zpět