Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Ludvík IX. získal v roce 1239 pro Paříž Kristovu trnovou korunu, což patřilo k velkým státnickým úspěchům mladého krále. Ve většině studií se dočteme, že za ni zaplatil částku 135 000 liber (livrů), což je nesmírná suma. Autor článku dokládá, že tato částka se do odborné literatury dostala omylem. Alberik z cisterciáckého opatství Trois-Fontaines ve své kronice ze třicátých a čtyřicátých let 13. století zaznamenal, že Ludvík IX. koupil Kristovu trnovou korunu za 10 000 pařížských liber a další 2 000 liber stála její doprava do Paříže. Tato cena na základě autorova podrobného rozboru skutečně odpovídá historické realitě. Druhá část studie se zabývá zvoleným datem konsekrace Sainte-Chapelle. Neděle 26. dubna v roce 1248 byla výjimečná, šlo o první neděli po Velikonocích, zvanou Neděle provodní čili Quasimodogeniti. Vysvěcení pařížské královské kaple bylo zjevně naplánováno jako symbolický akt, který souvisel s královou výpravou proti muslimům, a s adorací relikvií v novém svatostánku Ludvík IX. spojoval i naděje na úspěch tažení za osvobození Kristova hrobu. S dokončením kaple se spěchalo, aby byl dodržen zvolený termín. Třetí část studie se týká poznámek ke královské ikonografii Sainte-Chapelle. Důležitou roli tu sehrál korunovační řád (Ordo z roku 1250), jehož text lze považovat za ideovou paralelu k tomu, co měla kaple zhmotňovat jako sakrální stavba. Pozornost je věnována i slavnostnímu osvětlení interiéru Sainte-Chapelle, což připomínají všechny středověké popisy kaple. Zářící sakrální stavba viditelná tehdy z mnoha stran byla pro každého poddaného příslibem, že se kanovníci a s nimi francouzský král tváří v tvář Kristově trnové koruně a Kristově kříži přimlouvají za spásu celého království. Pařížská Sainte-Chapelle, díky tomu, že to byla opravdová "capella vitrea", tak dala tomu, co kdysi definoval Hans Jantzen jako "diaphane Struktur", nový smysl: estetický i etický, umělecký i společenský.


< zpět