Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Mezi malířskými technikami je vitráž výjimečná tím, že obraz vytvořený ze skleněných tabulek, olověných profilů a barev na sklo „ožívá“ pouze v procházejícím světle. Proměnlivost vnímání, obvyklá v malbě na skle a zlatnictví, byla patrně podstatou unikátní myšlenky využít efekty charakteristické pro techniku opus punctile ve vitráži zobrazující sv. Máří Magdalénu, která byla původně umístěna v jedné z kaplí dominikánského kostela v Krakově (kolem roku 1400, Národní muzeum v Krakově). Na této tabuli je zajímavé především pozadí. Původně safírově modré sklo bylo pokryto rovnoměrnou vrstvou barvy, tj. lavírováním, vzor byl pak proškrabán do této vrstvy jemným nástrojem. Vzor pozadí má podobu pružně se stáčejících úponků s listovím. V této spletité vegetaci se objevuje fantastické ptactvo. Vysvětlování patří mezi nejoblíbenější techniky v tradici výroby vitráží, krakovská tabule je však unikátní díky tomu, že vzor byl zpracován výhradně pomocí mimořádně tenké, jemné „negativní“ linie, která v závislosti na osvětlení vytváří efekt vyjevování nebo zmizení tvarů (rostlin a ptáků). Hledání využití postupu podobného tabuli se sv. Máří Magdalénou v dalších centrech malby na skle, ať ve střední, či západní Evropě, nepřineslo žádné výsledky. Ačkoliv pro jednotlivé motivy (fantastické ptactvo) mohlo existovat několik potenciálních inspiračních zdrojů (textilie, rukopisy), nejpravděpodobnějším zdrojem postupu jsou zřejmě práce provedené zlatnickou technikou opus punctile — vzhledem k působení na diváka a způsobu vnímání i k samotným motivům. Technika charakteristická pro nejvytříbenější dvorské umění kolem roku 1400 se do Krakova dostala nejpravděpodobněji přes Prahu. Krakovská vitráž není pouhou imitací efektu opus punctile, ale jeho emulací dosaženou pomocí zcela odlišných prostředků, které má k dispozici vitreator. Představa kresby „vzcházející ze světla“ byla volně transponována a provedena na modrém skle. Ačkoli pojem emulatio patří do teorie umění 16. století, sám fenomén emulace se vyskytoval již ve středověké umělecké praxi.


< zpět