Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Objevení dvou neznámých perokreseb malíře Bohumila Kubišty (1884–1918), přední osobnosti české avantgardy počátku 20. století, vneslo do jeho rané tvorby nový poznatek. Představují suverénně ztvárněné Podobizny švadlen: sedící ženu z profilu v pozadí s obrazem – fiktivním pohledem z okna do italské krajiny, a en face švadleny s brýlemi. Dle způsobu jejich zpracování, typů a oblečení žen, zvolené tematiky i uchopení atmosféry prostředí lze vyslovit domněnku, že obě práce vznikly v době Kubištova pobytu ve Florencii, a to na podzim roku 1906, kdy se připravoval ke zkouškám na tamní akademii, které se konaly od 5. do 10. 11. 1906. K této myšlence, podložené srovnáním s umělcovými kolorovanými perokresbami (Vlastní podobizna, 1906 a Podobizna dámy, 1906) a leptem Dvě švadleny z roku 1906, nás vede umělcův dopis strýci Oldřichu Kubištovi z 2. 11. 1906. Zmiňuje se v něm, že 1. listopadu začal dvě „velké pérovky a dohotovil jeden pastel“. Z archivu florentské akademie však víme, že ke zkouškám nepředložil žádné práce. Lze se proto domnívat, že dobu před zkouškami využil k oživení uměleckých dovedností, k nimž se za povinné vojenské služby v  Pule (1905–1906) dostával jen sporadicky. Pro tuto domněnku svědčí i závěr dopisu, kde uvádí, že na perokresbách pracoval dva dni, 1. a 2. listopadu. Tento údaj je dalším potvrzením úvahy a zároveň vyvrací dřívější předpoklad, přisuzující dopisem zmíněné „pérovky“ rozměrným, časově náročným perokresbám Vlastní podobizna a Podobizna dámy. Ty byly zřejmě dokladem jeho schopností, neboť na akademii byl přijat do „Speciale Figura“. Podobizny švadlen jsou dokladem Kubišovy kreslířské zručnosti, dosvědčují též jeho vnímavost k sociální tematice, jež stimulovala jeho imaginaci a jejíž podněty dokázal rozvinout ve své následné tvorbě.


< zpět