Časopis je zařazen v databázích Web of Science (ISI Web of Knowledge) | Scopus | EBSCOARTbibliographies Modern | Design and Applied Arts IndexEuropean Science Foundation (European Index for the Humanities – ERIH)

Článek se zaměřuje na pouť do Marburku, Kolína nad Rýnem a Cách, kterou vykonala uherská královna vdova Alžběta Piastovna v roce 1357 společně s Karlem IV. Lucemburským a jeho manželkou Annou Svídnickou. Během této společné pouti Anjouovců a Lucemburků se Alžběta Piastovna v Marburku poklonila památce své předchůdkyně sv. Alžběty Uherské Durynské u jejího hrobu, uctila ostatky Tří králů v Kolíně nad Rýnem a pašijové a mariánské relikvie v Cáchách, kde se nacházel také hrob Karla Velikého. Dynastickými a politickými důsledky této pouti jsou oltář sv. Václava (1362) zřízený Karlem IV. a kaple, kterou založil syn uherské královny král Ludvík Veliký a zasvětil ji svým svatým předkům a zemským patronům, sv. Štěpánovi, Emerichovi a Ladislavovi (před rokem 1366). Autor na základě průzkumu řady písemných záznamů včetně zpráv kronikářů, listin a inventářů pokladnic, které konfrontuje s dochovanými výtvarnými doklady, rekonstruuje rané dějiny Uherské kaple v Cáchách a dokazuje její rozmanité významy. Založení „národní“ kaple v Cáchách bylo nejprve pokusem zajistit kultu regionálních (uherských) světců nový, globální rozměr. Získaná posvátná vážnost sancti reges Hungariae byla přenesena také na krále Ludvíka Velikého, zakladatele kaple a propagátora kultu těchto svatých předků. Heraldické symboly na darovaných předmětech vizuálně spojovaly dary s donátorem a zároveň svědčily o velkoleposti uherského královského rodu ve druhé polovině 14. století, ale také o praktikování zbožnosti a o nástrojích reprezentace dynastie, v níž uctívání svatých předků hrálo důležitou roli. Uherská kaple konečně kromě zvýšení posvátné a politické prestiže Anjouovců sloužila také jako duchovní velvyslanectví pro uherské poutníky přicházející ve velkém počtu do Cách při Heiligtumsfahrt.


< zpět